Vliv domácího násilí na rodinu

08.08.2018 13:52

Vliv domácího násilí na rodinu

Kromě toho, že má domácí násilí vliv na jednotlivé členy rodiny (ohroženou osobu, násilnou osobu, přítomné děti), negativně působí i na celou rodinu jako systém.

Funkce rodiny

Každá rodina by měla plnit několik základních funkcí, ale probíhající domácí násilí omezuje jejich naplňování.

  • Sociálně-ekonomická funkce – Tato funkce se týká provozu rodiny (zda-li je dostatek peněz, zda má rodina kde bydlet, co jíst apod.). Tato funkce nebývá v některých rodinách s výskytem domácího násilí výrazně narušena, v jiných naopak velmi. Například když je ohrožené osobě zakázáno pracovat, nemůže přispět do rodinného rozpočtu a rodině mohou tyto peníze chybět.
  • Reprodukční a výchovná funkce – Touto funkcí se rozumí přivedení potomka na svět a jeho následná výchova v rámci dané společnosti. Rodiče by měli dítěti ukázat, jak žít slušně mezi ostatními lidmi i v rámci rodiny. Dítě se na příkladu rodičů učí, jak se má chovat a co naopak dělat nesmí. Rodina, kde dochází k násilí, ponižování, vyhrožování a k neustálým kontrolám, je pro dítě špatným příkladem toho, jak mají vypadat mezilidské vztahy.
  • Sociálně psychologická a emocionální funkce – Ve fungující rodině se členové rodiny podporují, pomáhají si, plánují společnou budoucnost a pociťují, že se mají rádi. Když nastane krizová situace, ví, že se na sebe mohou obrátit a sdílet společně smutek i radost. V rodině s výskytem domácího násilí toto však chybí – násilná osoba není emočně dostupná a i když v usmiřovacích fázích vyjadřuje lásku a slibuje změnu, není možné na proběhlé násilí zapomenout. Ohrožená osoba o pravosti citu pochybuje: „Skutečně mě miluje, když je schopen/schopna mi takto ublížit?“

Rodina je tvořena vztahy mezi jednotlivými členy rodiny a domácí násilí tyto vztahy negativně ovlivňuje, ať už zažívají tito členové násilí na vlastní kůži nebo jsou „pouze“ přihlížejícími.

Vztah mezi partnery/manžely

Pokud dochází k násilí mezi partnery, je zřejmé, že je vztah mezi nimi narušen – chybí důvěra, objevuje se ostražitost, strach a nechuť ke sdílení a tělesnému kontaktu. Ohrožená osoba má obavy vyjádřit svůj názor i v oblasti výchovy dětí a svým mlčením a poslušností se snaží předcházet možným konfliktům.

Pokud je násilnou osobou potomek partnerů, mohou rodiče společně hledat možná řešení a být si vzájemně oporou. Často se ale děje to, že si rodiče navzájem vyčítají chyby ve výchově (př. „Za to můžeš ty tou svojí liberální výchovou.“).

Vztah mezi rodiči a dětmi

Ačkoli se rodiče často domnívají, že děti o probíhajícím domácím násilí neví, opak je pravdou. Děti jsou velmi citlivé vůči rodinné atmosféře a dokáží vycítit, že se mezi rodiči něco děje, a to ani nemusí být přímými svědky incidentů nebo slyšet hádku přes dveře. Dítě se pak někdy obviňuje za konflikty rodičů nebo může podobně jako ohrožená osoba pociťovat strach z osoby násilné („Co když uhodí příště i mě?“). Jindy chce zase dítě ohroženému rodiči pomoci a funguje jako jeho utěšitel a zpovědník. Na žádnou z těchto rolí ale nemá dostatečnou mentální kapacitu.

Pokud je násilnou osobou dítě, které týrá své rodiče, je zřejmé, že je vztah mezi dítětem a jeho rodičem hluboce narušen. Násilné dítě, a to nezletilé i zletilé, využívá své fyzické převahy i skutečnosti, že rodič nedokáže přestat milovat své vlastní dítě. Rodič má často tendenci dítě omlouvat a zlehčovat projevy domácího násilí. Situace bývá o to horší v případech, kdy má rodič zdravotní potíže a je na svém násilném dítěti závislý.

Vztahy mezi sourozenci

Domácí násilí může sourozence paradoxně stmelit tím, že společně prožívají vše špatné, co se v jejich rodině odehrává. Někdy se dokonce starší sourozenec pasuje do role jakéhosi ochránce. Bohužel se ale často stává, že jeden ze sourozenců začne napodobovat násilné chování, kterého je doma svědkem. Jeho obětí se pak může stát vlastní sourozenec nebo osoba mimo rodinu (např. spolužák ve škole, dítě sousedů atd.).

Vztahy se širší rodinou

Pokud dochází v rodině k domácímu násilí, širší rodina o tom mnohdy ani neví a nemůže tedy pomoci situaci zlepšit. Ohrožená osoba má totiž často zakázáno své příbuzné kontaktovat, ať už osobně nebo pomocí telefonu, a je tak odříznutá od svých blízkých. Zároveň je však pro ni velmi obtížné představit si, že by se se svým trápením svěřila komukoli jinému, i kdyby byl z rodiny. Ohrožená osoba prožívá pocity studu, viny a v neposlední řadě i strachu („Jaký trest bude následovat, když násilná osoba zjistí, že jsem kontaktoval/a své příbuzné?“).

Média a děti

V současném mediálním světě hrají média jednu z nejdůležitějších rolí v životě dětí. Děti tráví hodiny hraním her na počítači, surfováním po internetu nebo sledováním televize. Většina dětí vlastní mobilní telefon. Komunikační technologie dětem slouží k chatování, blogování, poslouchání hudby, hraní her online, seznamování s novými lidmi. Uvedený výčet však bezpochyby není úplný.

Média mají v dnešní době moc a jistě není přehnané, když jsou sama často označována jako „čtvrtá moc“ v návaznosti na trojí dělbu moci, tedy na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Přestože si tuto skutečnost většina z nás uvědomuje, jen málokdo ví, jaká úskalí média pro děti přinášejí. Zejména, když si uvědomíme, že děti ve většině případů ovládají počítač zdatněji, než-li jejich rodiče. Naše děti se již do doby nových informačních technologií narodily, zatímco generace jejich rodičů se s nimi jen obtížně seznamuje a ještě obtížněji sleduje jejich vývoj. Rodiče tak mohou jen těžko zachytit a pochopit potenciální nebezpečí, které dětem hrozí.

V poslední době se stále častěji objevují slova jako cyberbullying neboli kyberšikana, grooming, hoax, flaming, online dětská pornografie a další.

Pojem cyberbullying je podrobně vysvětlen v části o formách násilí. Jde vlastně o formu šikany přes elektronická zařízení.

Grooming popisuje situaci, kdy se dospělý seznámí přes internet s dítětem, vyláká jej na schůzku obvykle za účelem sexuálního zneužití.

Hoax je řetězová zpráva, která šíří poplašnou nebo nebezpečnou informaci.

Flamingem se rozumí umísťování vědomě nepřátelských a urážlivých vzkazů na internet s cílem někoho "vytočit".

Internet a moderní technologie s sebou přinesly řadu pozitiv, nesmíme však zavírat oči i před jejich stinnými stránkami a naše děti na práci s nimi připravit.

 

Pravidla bezpečného soužití rodičů a dětí na internetu:

1.  Neuvádějte nikde své osobní údaje
2.  Chraňte své soukromí
3.  Buďte obezřetný k internetovým známostem
4.  Pozor na schůzky sjednané po internetu
5.  Poznávejte internet spolu s dětmi
6.  Poznávejte jak dítě používá internet
7.  Mluvte s dětmi o internetu
8.  Stanovte pravidla používání internetu
9.  Buďte k internetu zdravě kritičtí a učte to své děti
10. Nekritizujte internetové bádání dětí
11. Hlaste internetový obsah, který se vám jeví jako nezákonný
12. Posilujte dodržováni internetové etikety
13. Kladné stránky internetu převažují nad těmi zápornými

 

-khzs-

Zpět