První návštěva

04.03.2017 19:27

Při první návštěvě seznámí kontaktní osoba v zařízení dobrovolníka s člověkem, kterému se bude věnovat. Sdělí mu, jaké má ten člověk omezení díky svému zdravotnímu stavu, jaké má zájmy a přání.

Je dobré, pokud je o první návštěvě dobrovolníka předem informován jak klient, tak zaměstnanci zařízení.

Pro mnohé nové dobrovolníky bude první krok k seznámení těžký. Nedá se nastudovat, předem vyzkoušet. Proto radíme, aby se dobrovolníci chovali tak, jak to přirozeně cítí. Bariéra se velmi brzy překoná, když se dobrovolník s klientem dá do řeči. Klient pozná, že dobrovolník je ten, kdo si s ním ze své dobré vůle přišel popovídat. Čím více se dobrovol­ník s klientem znají, tím lépe se nabízejí další témata k hovoru, možnosti dalších činností.

 

Komunikace s klientem

Dobrovolník by si měl se svým klientem také domluvit, jak se budou vzájemně oslovovat. Začínejme vždy slovem pane, paní a příjmením. Nikdy bez domluvy nepoužíváme oslovení babi,dědo.

Osobnost klienta může být různá. Někteří jsou velmi aktivní, soběstační a veselí. Jiní jsou však již spíše pasivní a veškerou aktivitu nechávají na dobrovolníkovi samotném. Dokonce se může stát, že klient na dobrovolníka nereaguje vůbec. To však ještě zdaleka nemusí znamenat, že by nebyl za dobrovolníka vděčný. Možná jde jen o to, že klientovi dělá pro­blém komunikovat.

 

Dotýkání a objímání

Při navázání vztahu dvou lidí dochází i k bližším kontaktům mezi nimi. K těm prvním určitě patří podání ruky. Někteří klienti jsou šťastni, když je dobrovolník drží za ruku, protože jim dělá dobře, že mají někoho hodně blízko. My, kteří žijeme v rodině, si ani neuvědomujeme, kolikrát za den se nás někdo dotkne, pohladí nás, políbí. A tohle může klientům velmi chybět, zvlášť pokud na to byli celý život zvyklí. Dobrovolník musí zjistit, nakolik je dotek příjemný tomu člověku a nakolik je příjemný jemu samotnému. Pokud on sám zjistí, že mu fyzický kontakt není příjemný, neměl by se k to­mu nutit. V nemocnicích či léčebnách riziko nátlaku na dotýkání není tak velké, více se to stává v zařízeních pro mentálně postižené lidi, kteří nemají zábrany v oblasti dotýkání. Dostane-li se dobrovolník k člověku, který je více kontaktní než on sám, měl by doteky citlivě uvést do té míry, aby to bylo příjemné oběma stranám.

 

 

Vztah personálu k dobrovolníkům

Pro úspěch dobrovolnického programu v zařízení je nezbytné, aby o dobrovolnictví byli informováni zaměstnanci zařízení. Vysvětlením zásad dobrovolnického programu se může předejít nedorozuměním, týkajícím se funkce dobrovolníka v zařízení. Zvlášť na začátku programu může dojít k takovýmto situacím. I dobrovolníci by měli vědět, že  nemohou překročit své kompetence a nezasahovat do záležitostí  organizace( péče o klienty ze strany personálu, podávání léků..). Pokud má dobrovolník pocit, že mezi ním a personálem nastal nějaký komunikační problém nebo z jeho pohledu není něco v pořádku, měl by se obrátit na kontaktní osobu nebo koordinátora.

 

Finance

Rozhodně od klientů nepřebírejte žádnou finanční částku, klíče od bytu ani jakékoli cennosti. Tomu se určitě vyhněte. V každé přijímající organizaci fungují sociální pracovnice, které klientům vyřídí všechny věci, které potřebují. Klienti jsou mnohdy zmatení, nepamatují si, co kdy kde komu dali, a může se stát, že vás později obviní z krádeže. Pak půjde jen velmi těžko dokazovat, že ke krádeži nedošlo. Takovýto problém by mohl ovlivnit budoucnost celého dobrovolnického programu.

Budete-li se chtít domluvit například na pravidelné donášce časopisu, raději přebírejte peníze před někým z personálu, který vám případně může dosvědčit, že jste je skutečně převzali. Z dobré vůle by mohl vzejít velký problém. S dobrovol­nictvím je neslučitelné to, aby si dobrovolník od klientů bral za svou činnost peníze. Dávejte to jasně najevo také klientům.

 

Změna klienta a zařízení

Dobrovolník může v průběhu své činnosti požádat o změnu klienta nebo i zařízení, ve kterém působí. O změnu klienta může požádat kontaktní osobu, o změnu zařízení je třeba požádat koordinátora. Ten zajistí také případné další proškolení dobrovolníka do nového zařízení. Dobrovolníci nemusí mít obavu požádat o změnu. Důležité je, aby činnost, které věnují svůj volný část, vykonávali s chutí a cítili se v ní dobře.

-khzs-

Zpět