Pro vás

23.09.2018 15:37

Pro vás

Ochrana práv dětí

Úmluva o právech dítěte ve své preambuli říká, že dítě má právo vyrůstat v rodinném prostředí v atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Česká republika se zavázala tento zájem prosazovat. Chce sledovat zájmy dětí a uspokojování jejich potřeb, pružně reagovat na všechny změny v těchto potřebách a na jejich vývoj a to v souvislosti s měnícími se podmínkami ve společnosti.

Česká republika chce, aby děti mohly vyrůstat doma u svých biologických rodičů a pokud není možné, aby vyrůstaly ve vlastní rodině, mají mít možnost využít náhradní rodinné péče a ústavní péče byla až ten poslední nástroj v řadě pomoci.

 

Co je ochrana práv dětí?

 

Zjednodušeně řečeno jde o to, že stát chrání zájem a blaho dítěte, rodičovství, rodiny, práva na rodičovskou výchovu a péči s ohledem na širší sociální prostředí. Sociálně-právní ochranu zajišťuje stát bezplatně, všem nezletilým dětem mladším 18 let bez rozdílu, bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, které na území České republiky trvale žijí nebo zde pobývají.

 

Proč vlastně ochrana práv dětí

 

Děti a mládež se mnohem častěji než dospělí mohou dostat v důsledku své zranitelnosti do obtížné situace. Proto existuje systém sociálně-právní ochrany dětí, zahrnující opatrovnictví, poručenství, poskytování zvláštní ochrany dětem, které nejsou v péči svých rodičů, včetně systému náhradní rodinné výchovy, výchovně poradenskou činnost, hmotnou podporu nezaopatřených dětí a jejich rodičů a speciální ochranu dětí a mladistvých trestněprávními předpisy.

Příběh

Učitelka tělocviku na základní škole oznámila pracovnici sociálně právní ochrany nález podlitin na těle 10 leté Petry. Za přítomnosti policisty, třídní učitelky a kurátorky Petra ve sborovně školy spontánně vyprávěla o opakovaných fyzických trestech otcem za špatné známky a prohřešky ve škole. Výpovědi otce i matky se shodovaly. Oba rodiče preferovali tvrdou výchovu”, která byla podle nich zárukou charakteru. Oba byli v mládí za své prohřešky fyzicky trestání. Protože u Petry nepomáhaly domluvy, špatné známky zapírala, rodičům lhala, domnívali se, že toto její chování lze napravit pouze “řemenem”. Otec byl za své jednání podmíněně odsouzen. Přijal nabídku spolupráce s dětským psychologem na nových formách a možnostech korekce Petřina chování.

Co upravuje?

Sociálně-právní ochrana upravuje zájem státu o dítě, kterému rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo nevykonávají či zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti a dále na děti, které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nebo děti, které vedou rizikový způsob života.

Popisuje, jaká jsou možná opatření a zařízení sociálně-právní ochrany, za jakých okolností lze svěřit dítě do pěstounské péče nebo jak postupovat při zprostředkování osvojení. Upravuje možnosti poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, nutné podmínky kvalitního zajištění.

Příběh

Paní Jana je máma pěti dětí. Děti žijí s matkou, zatímco jejich táta žije jinde. Děti se se svým tátou občas vídají. Paní Jana přišla za sociální pracovnicí se zakázkou, že by chtěla umět lépe komunikovat se svým bývalým partnerem. Sociální pracovnice městského úřadu paní Janě doporučila jedno sdružení, které poskytuje sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi.

Po roce spolupráce mezi paní Janou a pracovnicí sdružení popisuje paní Jana situaci takto: „Během spolupráce s asistentkou se komunikace mezi námi o dost zlepšila. Asistentka mě naučila, že všechny problémy jsou řešitelné. Mohla jsem se s ní o všem radit, kdykoliv jsem si s něčím nevěděla rady.

S asistentkou jsme společně hledaly lepší bydlení pro mou rodinu, učila jsem se vyřizovat sociální dávky, na které mám nárok, naučila jsme se, jak s dětmi efektivněji mluvit. Těší mě, že vidím výsledky své snahy, dokonce i paní učitelka ve škole mi posledně říkala, že se jí jeví samostatnější a zodpovědnější, než dřív.

Nyní jsem schopna si poradit sama, a to jak s vyřizováním sociálních dávek, tak i s výchovou svých dětí. Problém s bydlením je už také vyřešen. Spolupráce s asistentkou pro mě byla výbornou zkušeností do života“.

 

Kdo ji vykonává?

Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany (ve zkratce OSPOD). Ty jsou opatrovníkem a zástupcem dítěte v řízeních, jako je rozhodování o péči o děti, o výživném apod. OSPOD vyhledává ohrožené děti, je zodpovědný za preventivní opatření v rodinách, zprostředkovává náhradní rodinnou péči či vypracovává pro soud posudky a doporučení.

Orgány sociálně-právní ochrany jsou krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“). Sociálně-právní ochranu dále zajišťují obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny.

Příběh

Aničce je 12 let. Máma Aničky zemřela brzy po porodu, o Aničku se staral její táta a její babička. Když byly Aničce tři roky, její táta umřel. O Aničku se starala babička, soud jí svěřil Aničku do pěstounské péče. S babičkou, dnes již důchodkyní, žijí skromně a šťastně. Babička je ráda, že má příspěvek na péči od státu. Ví, že vnučce nemůže nahradit rodiče a bojí se, zda se dožije ve zdraví její dospělosti.       

-khzs-

Zpět