Prevence přenosu HIV

10.02.2017 19:16

Pro přenos viru HIV je určující jeho přítomnost v krvi a sekretech pohlavního ústrojí (sperma a vaginální sekret) nakažených osob. V ostatních tělesných tekutinách jako jsou slzy, sliny, pot, moč se za normálních okolností (bez příměsi krve) virus vyskytuje v minimálním množství a tento biologický materiál nemá v přenosu HIV infekce praktický význam.

Bezpečný sex

  • Sexuální přenos HIV představuje v současné době hlavní cestu šíření této infekce. Sliznice pohlavního ústrojí nepředstavují na rozdíl od neporušené kůže účinnou bariéru proti vstupu HIV do organismu a vzhledem k vyšší vnímavosti sliznice v konečníku je nejrizikovější sexuální praktikou anální pohlavní styk u pasivního partnera.
  • Pro osoby, které nechtějí žít v trvalém vztahu s jedním partnerem, představuje používání bariérových metod ochrany (kondomy či femidom) významné snížení rizika expozice HIV infekci, nicméně i v takovýchto případech je nutný uvážlivý výběr sexuálních partnerů.

 

 

 

Parenterální přenos

  • K parenterálnímu přenosu HIV infekce docházelo zvláště na počátku pandemie, často v souvislosti s poskytováním zdravotní péče (podávání krve a krevních derivátů obsahující virus HIV, popř. používání nesterilních nástrojů).
  • Vzhledem k povinnému vyšetřování krve od dárců a nutnosti důsledného dodržování zásad dezinfekce a sterilizace je v současné době možnost nosokomiálního přenosu HIV infekce prakticky eliminována. Významnou roli však stále má parenterální přenos HIV při šíření této infekce mezi injekčními toxikomany.

 

Těhotenství

  • V průběhu těhotenství, především pak během porodu existuje riziko vertikálního přenosu HIV infekce z matky na dítě. Za přirozených podmínek se toto riziko pohybuje kolem 20 – 25 %, jisté nebezpečí přenosu infekce existuje i při kojení.
  • Při využití všech současně dostupných možností farmakologické (antiretrovirotika)
    i nefarmakologické (způsob vedení porodu aj.) profylaxe lze toto riziko snížit pod 2 – 3 %.

 

Během vyšetřování a ošetřování HIV pozitivních pacientů nehrozí přenos HIV infekce, pokud jsou důsledně dodržovány zásady bezpečnosti práce. Dojde-li při provádění invazivních zákroků k poranění kontaminovaným předmětem (jehla, skalpel apod.) nebo k zasažení sliznice infekčním materiálem, je třeba zahájit postexpoziční profylaxi (PEP).

Postexpoziční profylaxe

Postexpoziční profylaxe spočívá v:

  • řádném ošetření poranění včetně dezinfekce
  • podávání antiretrovirotik, které se obvykle užívají po dobu jednoho měsíce

 

Profylaxí lze snižovat i riziko infekce po pohlavním styku s nakaženou osobou, její účinnost je však nižší.

-khzs-

Zpět