Pionýrské Raketové Posádky

11.04.2017 14:31
Řekl bych, že jsme zpočátku ani nečekali velký zájem dětí o účast ve hře Volá vesmír. Časopis v roce 1960 ještě vycházel jako měsíčník a výrobní lhůty byly pět – šest týdnů. To bylo velkou nevýhodou, pokud jsme chtěli reagovat na aktuální záležitosti (časopisy Mladý hlasatel a Vpřed byly týdeníky – pozn. aut.). Hru jsme vyhlásili v ABC č. 9, a pak už jsme netrpělivě čekalina ohlasy. Přihlásí se vůbec nějaký kolektiv jako raketová posádka? Dohodli jsme s tiskárnou nejpozdější termín pro zařazení několika řádek do říjnového čísla (ABC č. 10), a tak se čtenáři přece jen dozvěděli, že první raketovou posádkou (RP 01) se stal pionýrský oddíl národní (1. stupeň základní) školy v Přáslavicích (p. Sedmihorky). S číslem RP 02 odstartovala Ostrava I, RP 03 byla z Aše s vedoucím F. Malým, RP 04 sídlila v Rakovníku, RP 05 vznikla v ODPM Vítkov a později velmi čilá RP 06 byla z Roškopova u Staré Paky. I když redakce nebyla „zaplavena“ dalšími přihláškami, hra Volá vesmír se zdárně rozvíjela. V listopadu jsme uveřejnili adresy dalších třinácti raketových posádek, ale k 31. říjnu 1960 (po uzávěrce čísla) už bylo v redakci evidová­no 88 klubů. Větší radost než počet RP nám však udělala hlášení o činnosti a zprávy, které děti redakci posílaly. Bylo vidět, že jsme zvolili správnou cestu. S přihlédnutím k situaci, ve které jsme naši hru odstartovali, nebylo jednodu­ché najít motivaci, jež by děti zaujala. Bylo tu již zmíněné blížící se 40. výročí založení Komunistické strany Československa (1921–1961). Pionýři měli podle zaměření expedice pátrat po historii dělnického hnutí a komunistické strany u nás, zejména pak v místě bydliště (školy), nebo pátrat po bývalých pokrokových dětských organizacích, jako byli Rudí průkopníci a československý Komsomol. Hledali také pamětníky – bývalé členy, odbojáře, různé dokumenty a fotografie. Důraz se rovněž kladl na závazky a iniciativy se vztahem k tomuto výročí. Byla v tom všem, kromě dobrých úmyslů, bohužel, i spousta formalizmu, efektu navenek i údajů do různých hlášení a přehledů. Stranou nesměly zůstat ani dětské a pionýrské časopisy, a tak jsme i na stránkách ABC vytvářeli snadno hodnotitelné aktivity a známky angažo­vanosti. V čem to spočívalo? V přizpůsobení některých materiálů daným požadavkům, například přidáním odznaku či jiného grafického symbolu 40. výročí KSČ. Byly to obvykle články a reportáže nebo i jiné materiály, které bychom stejně tiskli, ale takto označené se staly „angažovanými“. Nebyli jsme jediní, dělali to tak vlastně všichni i v tisku pro dospělé. A přitom šlo o věci čtivé, zajímavé i dětem srozumitelné. Různé hodnotící orgány, ať pionýrské, svazácké či stranické, tím byly obvykle uspokojeny. Díky takovému řešení se pak na stránky časopisu mohly dostat náměty pro naše pionýrské raketové posádky, ať už to byly různé hry a tréninky, inspi­rované přípravou skutečných kosmonautů, návody a plánky na kosmické modely a jinou techniku. Tady děti našly potřebnou moderní romantiku, dobrodružství i tajemství. A k tomu naši všeobecně vysoce oceňovanou Kosmickou kroniku z novinkami a zprávami o pokusech a letech do vesmíru, která se pro některé RP stala podnětem k zajímavé akci i činnosti. Vyráběly například makety družic a kosmických lodí, sbíraly fotografie a jiné doku­menty. Určitým odrazem té doby byl i dopis prvnímu kosmonautovi, který vzniklv redakci ABC v závěru roku 1960. I u nás převládl názor, že tím prvním bude občan Sovětského svazu. Hlavním autorem nápadu i textu byl redaktor Jan Šimáně, který v září doplnil náš redakční kolektiv. Vyjádřil v něm v podstatě i program a náplň činnosti pionýrských RP. Dopis předkládám v plném znění, a jak zjistíte, ani my jsme se tenkrát nevyhnuli rozdílu v používání termínu kosmonaut – astronaut. Vždyť k letu do vesmíru se připravovaly obě světové velmoci.

 

 

 

Zpět