LÉKY

04.02.2017 12:20

6/LÉKY

Na tlumení bolesti, uklidňující, povzbuzující, na spaní…

anxiolyticích (léky proti strachu a úzkosti) benzodiazepinového typu (Neurol, Xanax, Diazepam, Lexaurin, …)

 

Příznaky škodlivého užívání a syndrom závislosti

 

Pokud užívání alkoholu nebo jiné psychoaktivní látky nevede k trvalejším a vážnějším problémům, jedná se o akutní intoxikaci. V případě, že u jedince dochází k poškozování tělesného i duševního zdraví a jeho chování má nepříznivé sociální důsledky, hovoříme o škodlivém užívání.

Jeho příznaky se různí podle toho, o kterou skupinu drog se jedná. Lze ale vymezit známky zneužívání, které mají obecnější charakter. Rodiče mohou nacházet drogy nebo pomůcky k jejich aplikaci jako např. injekční jehly a stříkačky, dýmky, papírky k ručnímu balení cigaret, obaly od léků, prázdné lahve od alkoholu apod. Dítě se přestane vídat s dosavadními kvalitními přáteli a izoluje se od normálních vrstevníků, příznačné bývá také vyhledávání starších kamarádů. Ztotožňuje se s drogovou kulturou, zastává se drog, snaží se pseudofilozoficky obhajovat jejich zneužívání. Zanedbává péči o svůj zevnějšek,  jeho vzhled se náhle zhorší. Příznačné bývá také zanedbávání školní docházky a zhoršení prospěchu, případně neomluvené hodiny či absence v práci. Změny nastanou i v chování. Typická je větší náladovost, podrážděnost a nervozita, obzvlášť v případě, když člověk drogu nemá, a tendence vymýšlet si a lhát. Může dojít ke ztrátě kvalitních zájmů a zálib. Zhorší se soustředění a paměť.

 

Syndrom závislosti je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Aby mohla být tato diagnóza stanovena, musí v průběhu jednoho roku dojít u pacienta ke třem a více z následujících znaků závislosti: Bažení (craving) je silná touha nebo pocit puzení užívat látku, se kterou měla osoba dříve zkušenost.

Potíže v sebeovládání při užívání látky, ať už se jedná o začátek, ukončení nebo množství látky. Jedinec ztrácí kontrolu nad svým chováním. Nejčastějším důvodem bývá opakovaný pobyt v rizikovém prostředí, tzn. v místech, která má dotyčný spojená s návykovou látkou.

Somatický (tělesný) odvykací stav (dříve nazýváno abstinenční příznaky) se dostaví po odeznění účinků aplikované látky. Pro tuto diagnózu musí být splněna následující kritéria: nedávné vysazení nebo redukce látky po opakovaném nebo dlouhodobém užívání; příznaky jsou v souladu se známými známkami odvykacího syndromu; příznaky nejsou vysvětlitelné tělesným onemocněním nezávislým na užívání látky a nejsou lépe vysvětlitelné jinou psychickou či behaviorální poruchou.

Růst tolerance znamená, že k dosažení stejných účinků je třeba vyšších dávek látky. Může docházet také k poklesu tolerance a to především v důsledku předchozí abstinence, a u závislých na alkoholu v pokročilých stádiích rozvoje problému a také ve vyšším věku.

Postupné zanedbávání jiných zájmů. Droga se postupně stane jediným cílem života. Člověk všechen čas věnuje získávání a užívání látky nebo ke zotavení z jejích účinků.

 

Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků. Aby mohla být tato diagnóza stanovena, musí být pacient o škodlivých následcích (např. poškozování jater, toxické poškozování myšlení) informován.

-khzs-

Zpět