Co sebou ? (I. Část)

02.12.2016 17:04

Zavazadla do kterých se balí mohou být velmi různá. Pokud děti jedou do pevného objektu nebo do chatky, kde si věci dají do skříněk, pak záleží spíš jen na možnostech a vkusu. Tam kde dětem věci zůstávají v zavazadle po celou dobu tábora je praktický kufr. Hodí se do chatek a někteří vedoucí ho doporučují i do podsadových stanů (vejde se dobře pod postel). Podmínkou je většinou doprava zavazadel dětí až na místo a fakt, že se zavazadlo na táboře nebude dále využívat k dalším účelům...

...V ostatních případech bude asi nejpraktičtější solidní batoh typu kletr nebo krosna, přiměřený a seřízený velikosti dítěte. Obecně platí, že by vše mělo být zabaleno pokud možno do jednoho zavazadla (s výjimkou batůžku na cestu). V případě, že je na něm něco připevněno zvenčí, tak velmi důkladně. Pokud se jedná o speciální tábory, tam to bude samozřejmě jiné. Vodáci zabalí do barelu nebo lodního pytle, cyklisté do brašen apod.

Boty na delší chůzi a do náročnějšího terénu by měly být pevné, nejlépe kožené a nad kotník (tak aby byl fixován). Jsou nutností pro putovní tábor, do hor a na tábory s častými či delšími výlety. Často se ale hodí i pro program v táboře či jeho okolí.

 

Sandály – jsou velmi vhodnou obuví pro pobyt v táboře, oddechové činnosti, pro přezutí po pochodu na putovních táborech i jako přezůvky do objektů. Jejich výhody jsou zřejmé: jsou lehké, snadno sbalitelné, nepotí se v nich nohy, rychle se obouvají.

 

Sportovní obuv je nezbytností pro téměř všechny druhy táborů, neboť v ní děti absolvují patrně většinu táborového programu. Tenisky by rozhodně měly mít solidní odpruženou podrážku, obyčejné kecky s plochou podrážkou jsou nevhodné a jejich užití při náročnějším programu odnesou zejména kotníky. Pokud jsou boty starší, vyplatí se ještě jedny náhradní. U sportovně zaměřených táborů budou na tento druh obuvi vyšší nároky a je třeba se řídit instrukcemi vedoucích.

Boty do vody – pro vodácký tábor je to samozřejmost, ale často je to velmi praktická věc i na běžný tábor, zvláště tam, kde se děti koupou v řece, nebo hrají hry ve vodě. Proto se vyplatí nevyhazovat staré roztrhané šněrovací tenisky. Ty pro tento účel poslouží lépe než sandály, které při plavání často sklouzávají z nohou. Nezbytností je taková výbava i pro tábory u moře (např. v Chorvatsku) kde je zároveň ochranou před ostny ježovek na mořském dně.

Holínky – jsou vhodné zejména do míst, kde je předpoklad, že když zaprší, vytvoří se množství bláta. Někteří vedoucí je do sezamu věcí uvádí témeř automaticky, ale ne vždy jsou nutně potřeba a někdy se dají nahradit např. solidními pohorkami apod. Pro delší chození jsou obuví nezdravou a nepraktickou. Jsou objemné a neskladné, velmi špatně balí, proto je třeba zvážit jejich nutnost zejména tam, kde je množství věcí spíše na obtíž.

Ponožky - ponožky jsou velmi důležitou součástí vybavení, zejména pro putovní tábory, tábory s programem výletů a sportovních aktivit, ale i pro běžnou činnost. Děti by jich měly mít rozhodně dostatečné množství. Alespoň část z nich by měla být silná. Pro delší a častější chůzi je vhodné zvážit nákup trekingových ponožek, které výrazně zvýší komfort nohou. Vzhledem k jejich vyšším cenovým kategoriím je dobré je pořídit spíše starším dětem, které je neztratí (nicméně mladší děti většinou neabsolvují náročnější program, kde by byly trekingové ponožky třeba).

Kalhoty – dlouhé kalhoty jsou samozřejmostí, ale je opět dobré přizpůsobit je zaměření a programu tábora. Pro náročnější program v přírodě jsou vhodné pevnější kalhoty nenápadnějších barev. Praktické jsou kapsy po stranách nohavic. Pro speciální tábory to budou samozřejmě i speciální druhy kalhot. Vzimně oteplovačky nebo navíc podvlíkačky či punčocháče, pro vodáky a sportovce šusťáky atd.

Tepláky - vzhledem k pohybovým a sportovním aktivitám na většině táborů jsou tepláky velmi důležitou součástí vybavení a málokterý tábor(ník) se bez nich obejde.

Kraťasy, sukně – v letním počasí, kdy probíhá většina táborů jsou kraťasy (příp. sukně) užívány zpravidla více než kalhoty. Proto není od věci mít s sebou na delší tábor třeba i dvoje, zvláště nejsou-li z pevnější látky (plátno, džínovina).

Spodní prádlo – mělo by ho být dostatečné množství zejména u mladších dětí, kde se nepředpokládá jeho praní. Jinak je to samozřejmě věc zvyku a výchovy.

Ručník – jako věc denní potřeby nebude jistě chybět ani na táboře. Není rozhodně třeba jich dětem dávat fůru, ale vhodný a praktický je krom většího ručníku nebo osušky i menší ručník např. na nohy.

Zpět