Bezpečnostní plán

08.08.2018 13:56

Bezpečnostní plán

Jak se zachovat v případě domácího násilí?

V případě bezprostředního útoku:

  • V případě napadení zavolejte Policii ČR – 158, příp. linku 112. Pamatujte si, že násilí je trestný čin a nikdo nemá právo se k Vám takto chovat.
  • Před příjezdem policie neodklízejte případné stopy po násilí.
  • S policií se snažte mluvit bez přítomnosti partnera (např. v jiné místnosti).
  • Pokud jste byla napadena, navštivte odborného lékaře a nechejte si vypracovat odbornou zprávu. Je-li to možné, zdokumentujte (i dodatečně) svá zranění. Důležité je, aby na fotografii bylo viditelné datum pořízení snímku.
  • Pokud nebyl násilný partner zajištěn, je z bezpečnostního hlediska lepší odejít do specializovaného centra či azylu pro oběti domácího násilí, případně k rodině či známým.
  • Pokud je to jen trochu možné, neodcházejte bez dětí.

V případě dlouhodobého násilí:

  • Nestyďte se za svou situaci a vyhledejte odbornou pomoc. Zavolejte do specializovaného centra či azylového domu a pokuste se najít někoho, kdo vám může poradit. Tato pracoviště Vám mohou pomoci s přípravou odchodu od násilného partnera, při plánování bezpečnostního plánu a v dalším postupu.
  • Na pachatele domácího násilí můžete podat trestní oznámení ve smyslu paragrafu 215a trestního zákona, který hovoří o týrání osoby blízké, žijící ve společném bytě nebo domě.
  • Neomlouvejte násilí a neobviňujte se z něj.
  • Zavolejte někomu, komu věříte (přítelkyni, rodině) – vyberte si osobu, které věříte a které záleží na bezpečnosti Vaši i vašich dětí.
  • Vysvětlete dětem, co se děje, aby to chápaly, vyvarujte se však pomlouvání jejich otce.
  • Na případný odchod z domova buďte připravena – promyslete si dopředu bezpečnostní plán, abyste neohrozila sebe ani své děti.
  • První krok je těžký, pokud ale nic neuděláte, násilí samo nepřestane – ani přes sliby násilníka. Pamatujte si, že násilí, které se neřeší, má tendenci se stupňovat.
  • Důvěřujte sama sobě a své intuici.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi složitou situaci, kdy násilný partner mění svojí tvář, snaží se Vás uprosit, slibuje, že se změní apod., je nutné pochopit specifika domácího násilí a docházet opakovaně k psychosociálním konzultacím (ve většině specializovaných poraden jsou bezplatné), které Vás nejen podpoří, ale pomohou Vám nabýt ztracenou sebedůvěru a sílu v řešení Vaší situace. Rozhodnutí je ale vždy na Vaší straně.

Bezpečnostní plán

Plánování bezpečí, pokud zůstáváte ve vztahu s násilným partnerem:

  • Mějte vždy u sebe důležitá telefonní čísla.
  • Mějte na jednom místě (např.v kabelce či tašce, kterou si můžete vždy vzít s sebou) peníze, doklady, mobil nebo telefonní kartu.
  • Důležité doklady, náhradní klíče či základní oblečení si uschovejte u někoho, komu důvěřujete nebo v zaměstnání.
  • Promyslete si, kam můžete v případě akutního nebezpečí odejít (k rodičům, kamarádce, do krizového centra či azylového domu).
  • Promyslete si únikovou cestu z bytu, nezůstávejte s partnerem o samotě na místech bez možnosti úniku (koupelny, kuchyně atp.).
  • Řekněte někomu o tom, co se u Vás doma děje.
  • Požádejte sousedy o pomoc, dohodněte si s nimi nějaký signál, po kterém přivolají policii.
  • Jste li v nebezpečí, volejte Policii – 158, případně linku 112.

Plánování bezpečí po odchodu z násilného vztahu:

  • Pokud odcházíte s dětmi, zanechte doma krátkou zprávu, že z důvodů stupňujícího se násilí odcházíte na dočasnou dobu i s dětmi na neutrální místo.
  • Sdělte písemně majiteli domu či bytu, že se nevzdáváte nároku na byt, ale že jste nucena jej z důvodu ochrany a bezpečí pro stupňující se násilí dočasně opustit.
  • Otce informujte písemně přes Oddělení sociálně právní ochrany dětí o zdravotním stavu nezletilých dětí. Toto oddělení by Vám mělo být nápomocné a nesdělovat místo Vašeho pobytu, pokud jste v utajeném azylovém zařízení a pomoci Vám podniknout právní kroky spojené s podáním žádosti o svěření nezletilých dětí do Vaší péče.
  • Zůstáváte-li ve svém bytě, můžete, pokud nemá partner v bytě trvalé bydliště: vyměnit zámek, instalovat bezpečnostní zámky a dveře (pokud tam trvalé bydliště má, výměnou zámku byste se mohla dopustit trestného činu).
  • Promyslete si, koho můžete informovat o tom, že s partnerem již nežijete a pokud by se objevil poblíž domu nebo dětí, aby zavolali policii (např. když zamezuje dětem nebo Vám vstup do domu).
  • Informujte osoby, které jsou v kontaktu s Vašimi dětmi (mateřská škola, školka, kroužky), kdo je oprávněn děti vyzvedávat.
  • Vyhýbejte se místům, kam jste obvykle s partnerem chodívali nebo kde je vysoká možnost toho, že se potkáte.
  • Pokud na Vás partner čeká před zaměstnáním apod., vycházejte bočním východem, měňte trasu cesty domů, pokud by Vás sledoval, jděte na Policii.
  • Pokud jste odešla ze společné domácnosti a potřebujete se vrátit pro Vaše věci, napište si seznam všeho, co si potřebujete vzít. V případě, že hrozí, že by se k Vám mohl partner chovat násilně, požádejte Policii ČR o asistenci. Pokud s Vámi nepůjde Policie ČR, můžete o asistenci požádat Městskou policii, případně si zajistěte nějaké svědky, nikdy se nevracejte do bytu sama.
  • Pokud máte s partnerem nezletilé děti, informujte ho písemně o jejich zdravotním stavu a kopii zasílejte na oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Pamatujte si:

  • žádný člověk se nezmění, pokud se k tomu sám neodhodlá
  • žena se musí sama rozhodnout, jestli bude násilí dál snášet
  • násilí, s nímž nic neuděláte, má tendenci se stupňovat
 
Partnerské násilí
 

Setkala jste s tím, že Vás partner:

  • Ponižuje
  • Nadává vám
  • Zastrašuje
  • Brání Vám v kontaktu s rodinou či přáteli
  • Kontroluje nebo sleduje
  • Vyhrožuje Vám
  • Nedává Vám dostatek financí nebo o ně musíte prosit
  • Fyzicky Vás napadá (uhodil Vás, kopl do Vás, škrtil Vás atd.)
  • Nutí vás k sexu i když odmítáte

Pokud jste odpověděla kladně na některou z uvedených možností, může se u Vás jednat o domácí násilí.

Domácí násilí se může odehrávat mezi všemi členy domácnosti, může mít mezigenerační podobu (násilí na dětech nebo násilí na seniorech) nebo může docházet k násilí partnerskému.

Domácím násilím je obecně rozuměno chování, které u jednoho z partnerů způsobuje strach z druhého. Skrze užití moci, kterou tento strach poskytuje, kontroluje násilný partner chování druhého.

Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí (či např. vynucenou izolaci), k nimž dochází mezi blízkými osobami. Většinu obětí domácího násilí tvoří ženy, přičemž pachateli jsou obvykle jejich současní i bývalí partneři (dochází ale i k násilí na dětech, starých osobách, násilí žen proti mužům či k násilí v homosexuálních vztazích).

Formy domácího násilí

Fyzické násilí
  • bití, facky, kopance, škrcení, rány pěstí či jiné fyzické útoky, ohrožování zbraní apod. Může být namířeno proti vám či proti osobám vám blízkým nebo např. vůči vašemu zvířeti.
Psychické násilí
  • nadávky, obviňování, pokořování a ponižování, zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou, rozbíjení či ničení Vašich věcí, vyhrožování únosem dětí, znemožňováním v zaměstnání, zbavením svéprávnosti apod.
Sexuální zneužívání
  • znásilnění, donucení k sexu či sexuálním praktikám, které odmítáte, násilím nebo výhružkami.
Sociální izolace
  • bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané “kontrolní” návštěvy či telefonáty.
Ekonomická kontrola
  • omezování přístupu k penězům, neposkytování peněz na provoz domácnosti, snaha zakázat vám chodit do práce.

Domácí násilí se často vyskytuje v několika formách současně, navíc má vzrůstající tendenci – psychické násilí se často vyhrotí v násilí fyzické.

Specifika domácího násilí

Domácí násilí začíná často velmi nenápadně (psychickým znevažováním, kontrolou, izolací, ponižováním), takže si jeho prvních příznaků oběť často ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, má stupňující se tendenci – opakuje se a nabývá na intenzitě.

K násilí ve vztahu nedochází neustále – střídají se období násilí a relativního klidu. V násilném vztahu se totiž projevují tři faktory: láska, naděje (že se vše zlepší, že se partner změní apod.) a strach. Cyklus domácího násilí, v němž se střídá období “líbánek”, vzrůstající tenze, konfliktu a “usmiřování”, se tak stále opakuje – navíc se stupňující tendencí.

-khzs-

 

Zpět