9/KONEC KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE

10.12.2016 13:23

Nataša Tanská:

…Bylo nás několik děvčat z malého konvenčního městečka, když jako dvanácti-třináctileté jsme četli knihu Hoši od Bobří řeky a prožívaly se zaujetím její děj. Vůně volnosti a jakéhosi nejasného snu, obraz RIKITANA, odcházejícího do úplňkové noci, pocit tajemství, jež si přinášíme z večera, mlčky stráveného na kameni potoka-to vše nějak způsobilo, že jsme-jako čtenářský klub‘‘Žluté špendlíky‘‘-vracely se hrdě mlčky přes sobotní korzo domů navečer ve starých teniskách, zaprášených z našich toulek. Hrdě a mlčky, neboť jsme lovily bobříky, jsme šly po hlavní ulici-a staré tenisky a volnost v přírodě byly pro nás nejen nadějnou radostí a žití, ale i revoltou…

V září 1940 Mladý Hlasatel vstupuje do VI. Ročníku, bez konkurence, suverénně, jako vítěz u čtenářů. A  nebyl by to Mladý Hlasatel, aby v novém ročníku nepřipravil svým čtenářům nová překvapení !  Na prvním místě je to vkládaný román Jaroslava Foglara Záhada Hlavolamu, jehož hrdiny jsou Rychlé šípy, dále pak neobvyklá nová soutěž zdraví, dobra a cti, básnická soutěž, nový zálesácký sloupek Z bobří hráze, dějiny letectví, miniatury největších českých spisovatelů, román Srub u zlatého klíče, další příběhy Rychlých šípů, Batličkovy povídky, sportovní škola (Bican, Kolský, Modrý aj.), hádankářský koutek Strýčka Tomyho atd. VI. Ročník Mladého Hlasatele je bezesporu vrcholem, jakého v té době časopis pro mládež dosáhl. VI. Ročník zahajuje nákladem 130.000 výtisků, ale 1. Číslo musí být dotiskováno, neboť již na konci měsíce září má časopis náklad 140.000 výtisků-a náklad se každý další týden zvyšuje: 145.000 (5.10.1940), 151.000 (12.10.1940), 154.000 (19.10.1940), 158.000 (26.10.1940), 161.000 (2.11.1940), 158.000 (26.10. 1940), 162.500 (9.11.1940). A tak to  postupuje dál, až náklad časopisu vzroste 207.000 výtisků týdně !!!  Ve skutečnosti byl ještě vyšší, redakce však nemohla uvádět vyšší náklad, než jaký byl oficiálně povolen německými úřady, takže vše ostatní se tisklo na černo. Od čísla 14 se zvýšila cena časopisu z 50 na 60 haléřů, což redakce od 18. Čísla vynahrazuje čtenářům tím, že časopis má o čtyři další strany víc (20 stran a 4 strany románové přílohy). Obliba kresleného seriálu o Rychlých šípech vedla redakci k vydání sešitu s dřívějšími příběhy (ze IV. a V. ročníku Mladého Hlasatele), který dostal název Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství. První vydání vyšlo 30.listopadu 1940. Náklad byl ihned rozebrán, prakticky předběžnými objednávkami. Na některá města-jako Prahu, Plzeň, Tábor-se vůbec nedostalo. Sešit byl dvakrát dotiskován, a přece se asi na 20.000 čtenářů nedostalo !  Román Záhada Hlavolamu vyvolal u čtenářů zájem o hlavolam zvaný ‘‘ježek v kleci‘‘. A zároveň je vypsána soutěž o vyjmutí ‘‘ježka z klece‘‘.  Dvě stě prvních řešitelů je odměněno. Jako první řešení zaslal J. Zapletal ze Slatinic u Olomouce. Nejrůznější časopisy napodobují Mladého Hlasatele jak myšlenkami, tak úpravou některých svých stránek a zaváděním rubrik, které Mladý Hlasatel měl jako první. Někde si dokonce vypůjčili i jména oblíbených hlasatelských postaviček a používali je-někdy jen trochu pozměněné-ve svých románech atd. Tyto časopisy se také snaží odměnami a otiskováním věcí svých čtenářů a klubů upoutat pozornost. V Mladém Hlasateli je to jinak. Čtenáři nejsou přímo ani nepřímo nuceni tvořit kluby. Vše zde je věcí přesvědčení, dobré vůle, nápadů a znalostí potřeb mládeže. Čerpání nápadů z obsahu a úpravy Hlasatele jen dokazuje, že časopis Mladý Hlasatel je dobrý. Ovšem napodobenina už nikdy není tak dobrá jako věc původní. A prostředí, kopírované podle Mladého Hlasatele, nemůže dosáhnout toho jedinečného, pravého a typicky ‘‘hlasatelského‘‘. Jeden časopis otiskl kresby Jarky Metelky a Rychlonožky, okopírované z titulní stránky Záhady Hlavolamu klubem Vytrvalí hoši (který nebyl ovšem klubem Mladého Hlasatele), a pod tyto obrázky dal dokonce text: ‘‘Jarka Metelka dumá, Rychlonožka uvažuje, obrázky z klubovního života Vytrvalých hochů…‘‘

 

Kluby vstupují do pátého klubovního roku a jejich rozmach pokračuje. V říjnu 1940 jsou klubům přidělována čísla od 8500 výše. V polovině listopadu 1940 redakce oslavuje velmi radostnou událost: DOŠLA PŘIHLÁŠKA DESETITISÍCÍHO KLUBU !!!  Číslo 10.000 připadlo 10000.KMH‘‘Hoši z Posázaví‘‘ v Ledči nad Sázavou, tvořeného pěti chlapci.

Deset tisíc klubů ! I když jich už řada nepracuje, číslo svědčí o skutečně úspěšném rozmachu klubovní myšlenky. Mezi těmi deseti tisíci je řada klubů, které pracují od samého počátku historie, tedy od roku 1937. Jsou jimi kluby s velmi vzácnými nízkými čísly-jako 12.KMH‘‘Psohlavci‘‘ ze Šenova, 32.KMH‘‘Pevný uzlík‘‘ z Prahy XII,79.KMH‘‘Za cílem vpřed‘‘ z Prahy X, 68.KMH‘‘Chlapci přírody‘‘ z Vratimova, 161.KMH‘‘Strážkyně přírody‘‘ z Dražiček, 204.KMH‘‘Věrní kamarádi‘‘ ze Slaného, 212.KMH‘‘Kamarádi‘‘ z Prahy VIII, 223.KMH‘‘Pravda vítězí‘‘ z Doudbel a další. Od září 1940 jsou v redakční klubovně vyvěšována vzorná hlášení klubů, jejich časopisy apod. Vybírána jsou opravdu jen ta nejlepší z nejlepších. Přichází  listopad. 4. Listopadu 1940 je Němci zakázán Junák a jeho organizace je rozpuštěna. Většina oddílů a družin vidí možnost další své práce jako kluby Mladého Hlasatele, které jsou dosud jakousi ‘‘legální‘‘ organizační formou. Začíná poprask. Redakce je zavalena úplnou smrští přihlášek nových klubů i stovkami hlášení. Mezi čtenářské kluby přicházejí další nadšenci, jejich příliv však způsobuje určité organizační potíže, neboť redakce nebyla na takový nával nováčků připravena a je tedy poněkud zaskočena. Proto ještě 28.12. 1940 na Klubovní stránce žádá o strpení kluby, které dosud neobdržely číslo a legitimace, aby redakci neupomínaly. Redakční klubovna se hemží návštěvami. Hlasatel prožívá vzrušené dny. Redakce si za léta zvykla na leccos,ale situaci, která se nyní vytvořila, zvládá jen s vypětím sil.  Rozmach klubů, tato obrovská exploze, má svůj přínos také v tom, že vyvolává znovu  v život řadu klubů rozpadlých. 4. Ledna 1941 redakce o tom píše:‘‘Nemine teď den, aby se nehlásilo několik těchto klubů k nové práci. Těší nás toto znovuvzkříšení a věříme, že obnovené kluby vydrží nyní hodně dlouho a pěkně pracovat.‘‘ Dne 11. Února 1941 počet klubů dosáhl 15000 ! Klubovní stránka nestačí. Redakci přichází na tisíc hlášení týdně. Od 11. Ledna 1941 je v Hlasateli rozšířena klubovní stránka o další půlstranu, přičemž od 4. Února redakce neodpovídá v Klubovní poště v Mladém Hlasateli klubům z měst Mladá Boleslav, České Budějovice, Hodonín, Hradec Králové, Jičín, Jihlava, Kladno, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Louny, Náchod, Havlíčkův Brod, Nový Bydžov, Olomouc, Písek, Plzeň, Přerov, Příbram, Rakovník, Roudnice, Tábor, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí,  Vysoké Mýto a Zlín.  Pro kluby z těchto měst je vydávána zvláštní forma klubovní pošty-cyklostylovaný leták-a vyvěšují ji ve výkladních skříních pobočky administrace novin ČESKÉ SLOVO (vydávané MELANTRICHEM stejně jako Mladý Hlasatel).

Mezi nově přihlášenými kluby je i  klub z NORSKA. Dostává číslo 16596, nazývá se ‘‘Šťastný čtyřlístek,‘‘ sídlí v Trondheimu a utvořili jej čeští hoši a děvče, synové a dcera českého lékaře dr. Cyvína. V březnu přichází 500-700 přihlášek nových klubů týdně, tytam jsou někdejší týdenní rekordy přesahují stovku !  Dne 22. Března 1941 počet klubů dosahuje 18000 !  A stejně bohatá, jak bohatý je růst klubů, je i činnost klubů Mladého Hlasatele:

‘‘Vyzdobili jsme si klubovnu obrázky. Sami jsme si vyrobili židličky, oznamovatel a ukazatel schůzek. O prázdninách jsme dvakrát hráli loutkové divadlo. Nedaleko vesnice jsme si postavili chýši. Je u tůně potoka, kryta vrbovím a olšemi. Je to velmi romantické místo. Dopisujeme si s jedním brněnským klubem. Za prázdniny jsme skoro všichni ulovili všecky bobříky Vedeme si kroniku a každý sám svůj deník. Odvykáme si mluvit nečeská slova, dáváme za trestné body. Soutěžíme všichni v hlasatelské Soutěži zdraví, dobra a cti. KMH‘‘Mladí konstruktéři‘‘-Jabloňov

‘‘Program našich schůzek vyplňuje dělání misek, krabic, střevíců, hry, zpěv, ošetřování záhonů, hraní ping-pongu, kreslení atd.‘‘  Dívčí KMH‘‘Vlaštovky‘‘-Hořice

‘‘Máme malou zahrádku. Nejdříve jsme zaseli, pak ošetřovali a nakonec sklidili. Byla to práce, které se zúčastnil celý klub. Výsledek byl dosti velký: z 1 kg brambor, které jsme zasadili, vyrostlo 6 kg, z několika lusků a fazolí jsme sklidili 2 kg.‘‘  KMH‘‘Vodácká pětka‘‘-Olomouc

‘‘Zavedli jsme si dvojí bodování: V první tabulce bodujeme pracovitost, slušnost, kázeň, přesnost, čistotu, samostatnost, kamarádství, odpovědnost. Ve druhé docházku do klubu, lukostřelbu, ping-pong, lov bobříků, kurs běhu, návštěvu tělocvičny, jízdu na kole.‘‘ KMH‘‘Neznámé bratrstvo‘‘-Babice

‘‘Uspořádali jsme soutěž o 100% docházky. Vítěz dostal předplatné na 5 čísel Mladého Hlasatele.‘‘  2324.KMH‘‘Strážci Doubravky‘‘-Vrdy

‘‘Máme kroniku, na jejíž titulní straně se každý vstupující člen podepíše. Zároveň si vypůjčí knihu Hoši od Bobří řeky a přečte si ji, aby věděl, jaký má být. Děláme draka vysokého 160 cm.‘‘   6027.KMH‘‘Červený blesk‘‘-Libice nad Cidlinou

‘‘Každý den, když přijdeme ze školy a napíšeme si úlohy, jdeme sbírat kaštany pro zoologickou zahradu. Odevzdali jsme jich už několik pytlů do sběrny. Pan učitel nás za to pochválil. Také jsme si zhotovili zápisníky, do kterých píšeme, co  každý člen pro klub udělal. Před klubovnou pravidelně cvičíme podle klubovního zákona. Sehráli jsme rovněž dva zápasy v kopané. Nyní děláme jeviště pro loutkové divadlo.‘‘ 8622.KMH‘‘Šumavan‘‘-Hluboká

‘‘Skládali jsme slib. Vedoucí napsal slib na papír a každý člen jej podepsal. Papír se slibem byl pak složen a dán do plechové krabice, kterou jsme-podobně jako Hoši od Bobří řeky-zakopali na určitém místě. Vykopeme jej tehdy, když někdo z klubu odejde nebo přistoupí.‘‘   8452.KMH‘‘Orlové vzduchu‘‘-Praha

‘‘Soutěž o titul nejpracovitějšího člena trvala od založení klubu a vítězem se stal 11 letý Josef Kozák. Doma mají menší hospodářství, které vede jeho maminka a spolu s nimi bydlí jeho sestra s mužem a jednoročním dítětem. Josef musí opatrovat dítě, protože jeho maminka i sestra pracují na poli a sestřin muž jezdí do továrny.  Dále musí štípat dříví, nosit vodu, krmit dobytek a drůbež atd. Nyní jeho sestra onemocněla, takže jeho práce je dvojnásobná. Proto si titul nejpracovitějšího člena klubu právem zaslouží.‘‘ 2849.KMH‘‘Otaváci‘‘-Horní Poříčí

‘‘Stanovili jsme si v klubu tato pravidla: Budu vždy čestným členem klubu. Podřídím se vždy rozkazům svého vedoucího. Nebudu lhát a nadávat. Nikdy nevyzradím klubovní tajemství. Budu ochráncem přírody a chci být vždy takovým, jako byli Hoši od Bobří řeky.‘‘ 3858.KMH‘‘Kamarádi‘‘-Radovesice

‘‘Naší novinkou v klubu jsou vyznamenání, která budou dávána členům pouze za vzorné chování a ulovené bobříky.‘‘  3792.KMH‘‘Modrý kruh‘‘-Opočno

‘‘Na první výročí našeho klubu nachystala každá z nás ostatním nějaké překvapení. Tak klub dostal: klubovnu(dětský pokoj jedné členky), lékárničku, dopisní papíry, razítko, dvě složky na oběžníky a klubovní kroniku. Po literární soutěži uspořádáme soutěž o nejlepší pololetní vysvědčení.‘‘   3508.KMH‘‘Ochránkyně přírody‘‘-Kroměříž

‘‘Máme v klubu pro každého člena zvláštní list, na který poznamenáváme, kolik ulovil bobříků, kdy a kde, jeho atletické výsledky, jeho chování atd.‘‘  6208.KMH‘‘Brdští junáci‘‘

 

‘‘Obílili jsme našemu sousedovi stromy vápnem. Za odměnu nám slíbil, že si můžeme postříkat jeho louku a zřídit na ní kluziště.‘‘  6699.KMH‘‘Červené U‘‘-Dvůr Králové

 

‘‘Uspořádali jsme soutěž dobrých činů. Nejvíce dobrých činů vykonal Jiří Kraml. Klub mu věnoval knihu o Rychlých šípech.‘‘   9524.KMH‘‘Nuselský čtyřlístek‘‘-Praha-Nusle

 

‘‘Dobrovolně jsme odklízeli sníh a obdrželi za to pochvalu od starosty obce.‘‘ 10016.KMH‘‘Vždy věrni‘‘-Suchá u Litomyšle

‘‘Když pan Vincourek stavěl garáž, pomáhali jsme mu. Za to nám půjčil polovinu garáže, abychom si tam zařídili klubovnu. Koupili jsme si bílý papír, kterým jsme přikryli stěny. Místo židlí máme dřevěné špalky a stůl jsme si udělali z víka bedny.‘‘  7405.KMH‘‘Zlatý lev‘‘-Brandýs nad Labem

 

‘‘Náš vedoucí viděl děvče, jak táhlo sáně se dvěma kufry. Jeden z kufrů ze saní spadl, ale děvče to nezpozorovalo. Kufr sebrala nenápadně cizí žena a odnesla domů. Vedoucí zjistil její bydliště, oznámil věc policii a společně se strážníkem šel k nepoctivé ženě. Kufr jí byl odňat a vrácen děvčeti, které se po něm už shánělo.‘‘ 4244.KMH‘‘Mariánské Hory

‘‘Chtěli bychom ve svém nejbližším okolí vymýtit ošklivá slova a nadávky mezi hochy, bohužel tak obvyklé. Jediné slovo, jímž by se hoch káral, bylo by ‘‘plantážník‘‘, jak říkají u Rychlých šípů.‘‘  11559.KMH‘‘Zlaté šipky‘‘-Praha XII

‘‘Udělali jsme si sešit, do kterého zapisujeme všechna důležitá ustanovení, pravidla a rozhodnutí.‘‘   11394.KMH   Rousínov

‘‘Naší největší bolestí je, že nemáme klubovnu. Víme však, že nejsme sami a nezávidíme těm, kteří klubovnu mají. Jsme toho názoru, že spíše  se udrží klub, který má těžké začátky, než klub, kterému rodiče vše obstarají, takže je bez starostí.‘‘ 14290.KMH  Heřmanův Městec

‘‘Uspořádali jsme výstavku pohlednic, hradů a zámků.‘‘  KMH‘‘Bobři‘‘-Uherské Hradiště

‘‘V klubu hrajeme na různé hudební nástroje, a tak jsme založili malý orchestr jazzu.‘‘ KMH‘‘Modrý kruh‘‘-Stráž nad Nežárkou

 

‘‘Chceme se naučit víc, než se učíme ve škole, a proto jsme se si založili ještě školu v klubu.‘‘ 1218.KMH‘‘Kamarádský sbor‘‘-Plzeň

‘‘Každá ze členek má již uloveno nejméně 5 bobříků, naše vedoucí a členka V.K., dokonce 8 bobříků. Nemáme klubovnu, proto se dorozumíváme věstníkem. Každých čtrnáct dnů chodíme plavat do lázní AXA.‘‘  5813.KMH‘‘Modrá kotva‘‘-Praha VII

‘‘Jsme jedním z nejstarších klubů, náš klub už odchoval jednu generaci hochů, kteří v něm vyrostli. Tato generace ale neutekla z klubu, ani neohrnuje nos nad klubovními zábavami a mladšími kamarády. Naopak ! Jsme teď přátelé klubu, našeho klubu, ve kterém jsme prožili tolik krásných a radostných chvil ! Předali jsme klub do řízení mladším kamarádům, jsme však s nimi stále ve styku. Pomáháme jim při různých pracích a snažíme se klubu pomáhat finančně i jinak.‘‘  204.KMH‘‘Věrní kamarádi‘‘-Slaný

‘‘Jedna sousedka si koupila staré cihly, nemá však peněz dělníky, kteří by z cihel oklepali starou maltu. Proto jsme si umluvili, že jí tajně pomůžeme. Když se schylovalo k večeru, pospíchali jsme s kladívky k cihlám. Jeden z nás dával pozor, zatím co ostatní otloukali z cihel starou maltu, stavěli je  do řádky a zahlazovali stopy. Brzy se po vesnici rozneslo, že chudým pomáhá jakýsi tajemný ochránce, zanecháváme pouze znak našeho klubu.‘‘ KMH ze Žebětína

Redakce Mladého Hlasatele je organizátorem dalších akcí pro kluby, i když většinou jen pro pražské. Podobně jako v loňské zimě, tak i v zimní sezóně 1940-41 poskytuje vylosovaným klubům z Prahy zdarma vstupenky k bruslení na Zimním stadióně. Tyto volné vstupenky obdrželo 109 pražských klubů. A 20 mimopražských klubů na oplátku pro každého svého člena od redakce po jednom svázaném románku Mladého Hlasatele. Redakce také vypsala závod motorových a i bezmotorových modelů. Od 21. Dubna do 5 . května se uskutečňuje  pražský závod na Bílé hoře za účasti 137  závodníků. Hlavní závod se pak koná 16. Června. Celkově se závodů zúčastnilo víc než 500 klubů. Na 21. Června 1941 redakce vypsala štafetové závody klubů Mladého Hlasatele z Prahy a okolí na hřišti SK Slavia.

NAPODOBOVÁNÍ KLUBŮ MLADÉHO HLASATELE Podobně jako je napodobován časopis Mladý Hlasatel a jeho průkopnické formy i obsah, jsou napodobovány jeho čtenářské kluby. Úspěchy hlasatelských klubů, jejich obliba mezi mládeží a sympatie, jimiž si redakce Mladého Hlasatele naklonila širokou obec čtenářů, vede redakce jiných časopisů k uplatňování myšlenky čtenářských klubů a k jejímu kopírování podle Mladého Hlasatele. Jsou to především čtyři větší časopisy, které se všemožně snaží o získání stejné popularity, jako má Mladý Hlasatel a zavádějí své čtenářské kluby: časopis ROJ, vydávaný ústředím žákovských samospráv, KULÍŠEK, vydávaný tiskařskými podniky GLOBUS v Brně (konkurenční podnik pražského Melantrichu), KLAS, vydávaný Svazem čs. Učitelstva a MALÝ ČTENÁŘ, časopis  Vilímkova nakladatelství. Některé redakce napodobují uspořádání klubů takřka do detailu, většinou užívají i J.Foglarem vytvořené a ustálené klubovní výrazy-např. klubovní hlášení, klubovní redakce, klubovní pošta, písař klubu, tedy přejímají i hlasatelské názvosloví. Přidělování čísel klubům, pojmenování klubů názvy, legitimace, odznaky- to vše je převzato jako základ celé organizace klubů i v jiných časopisech. I když se redakce těchto snaží využít všech praktik a zkušeností Mladého Hlasatele, počet jejich klubů je značně nízký a zdaleka nemůže konkurovat klubům Mladého Hlasatele.

KLUBY ROJE, časopisu nových dětí, vydávaného ústředím žákovských samospráv, začínají v VII. Ročníku časopisu (1938-39), když v 6. čísle 15. Února 1939 se objevuje výzva k tvoření klubů: ‘‘…Žáci na měšťanské škole v Dobřichovicích, odběratelé Roje, vytvořili si klub Roje. Vítáme tento jejich čin. Jsme přesvědčeni, že jim práce v klubu prospěje. Již nyní vedou kroniku. Dobřichovický klub Roje je dobrým příkladem ostatním čtenářům Roje. Je to prostředek k ušlechtilé činnosti. Kdo bude následovat ?‘‘ A pak vzniká několik desítek podobných klubů. Rozhodně však nedosahují popularity klubů Mladého Hlasatele.

KLUBY ČTENÁŘŮ KULÍŠKA (KČK) vznikají 2. Října 1937. Klub musí mít nejméně 5 členů. Prvním klubem je klub ‘‘Junáci‘‘ z Újezdu pod Kladnem. V 1. Čísle ročníku 1940 redakce sděluje, že klubů je již padesát, že některé kluby posílají hlášení o své práci, což se redakci velmi líbí. Legitimace redakce zatím nezavádí, protože kluby jsou ‘‘volným sdružením‘‘, avšak odznaky pro kluby zřizuje (od března 1940). 29. Září 1940 má Kulíšek 100 klubů, na konci ročníku 1940 pak 123 kluby. Řada klubů Kulíška má  např. název Hoši od Bobří řeky, což jen dotvrzuje, kdo měl na kluby rozhodující vliv.

KROUŽKY ČTENÁŘŮ KLASU, jinak též kroužky čtenářů dobrých knih (KČDK), zřizuje časopis KLAS od ročníku  XVIII-1939/40. Kroužek může založit nejméně 5 odběratelů Klasu  (!). K založení musí být svolení třídního učitele (!). Redakce přiděluje číslo, posílá legitimace. Členové se zavazují číst jen dobré knihy, milovat dobré knihy, rozšiřovat dobré knihy. Jejich činnost je omezena jen na četbu dobrých knih, pořádání recitačních hodinek, hraní divadla, zakládání čítáren dobrých časopisů, pořádání výstavek a obdobnou činnost. O své práci kroužek podává pravidelně zprávu redakci. Počet členů je neomezený, čím větší, tím vítanější. Tak například KČK 26 žádá redakci o 190 legitimací !!!  Nebo o jiném KČK se v časopisu píše: ‘‘Loni 18 členů, letos 39.‘‘Na konci ročníku je přihlášeno 32 klubů s názvy většinou podle spisovatelů (K.V.Rais, K.Čapek, J. Neruda, A. Sova), ojediněle podle literárních děl (Bratrstvo) a jen výjimečně jinak (Strážci dobré knihy).

KROUŽKY MALÉHO ČTENÁŘE vznikají až v 60. Ročníku tohoto časopisu-vytrvalce. Malý čtenář byl časopis v každé době značně konzervativní, svým pojetím se opožďoval za dobou, žil a těžil z mnoholeté tradice. Nakonec si vydavatel uvědomil, že nechce-li zcela ztratit čtenářské zázemí, musí přikročit k radikální modernizaci časopisu. 60. Ročník, do jehož redakce byl přijat někdejší redaktor Mladého Hlasatele dr. Břetislav Mencák, se zcela odlišoval od svých předchozích ročníků. A  nezapomnělo se ani na kluby. Již v 1. čísle čteme:

‘‘…Voláme Vás všechny dobré přátele Malého čtenáře k nové zajímavé činnosti, ke společné zábavě i práci, voláme Vás do kroužků Malého čtenáře. Vyhovujeme četným přáním z Vašich řad a navazujeme tak s Vámi se všemi nejužší spolupráci. Kroužky Malého čtenáře jsou čtenářské společenství dobrých kamarádů a kamarádek, kteří se spojí ve svém místě, nejbližším okolí. Hledejte se, scházejte se  v pravidelných schůzkách nejen ke společným hrám, ale i debatám-rozhovorům o všem, co  Vás zajímá…‘‘  Tato výzva je znovu uveřejněna i ve 2.čísle Malého čtenáře. Další  upřesnění o kroužcích Malého čtenáře pak vychází v 5. čísle 26. září: ‘‘Kroužek Malého čtenáře je kamarádského společenství hochů –čtenářů Malého čtenáře, kteří se umluví, že budou dobrovolně dodržovat nepsaný zákon dobrého kamarádství, že se budou pravidelně scházet nejen k zábavě, ale i k tvořivé práci-budou přispívat do Malého čtenáře články, obrázky, fotografiemi, posílat náměty k obsahu Malého čtenáře, referáty o sportovních podnicích kroužku, třídy, školy.   Členové kroužků Malého čtenáře budou pořádat společné výlety, najdou si stálé místo pro schůzky (střídavě doma u kamarádů, v altánku, na půdě, v kůlně, v nepoužívané místnosti). Místo schůzky uklidíte, upravte a udělejte pořádek. Pomáhejte jeden druhému v učení a v práci, chraňte slabé; učte se čestnému jednání, vystupování, buďte pravdomluvní. Do kroužku přijímejte jen chlapce, kteří mají kamarádského ducha a smysl pro pořádek, nepřijímejte rozkladné živly. Soudržnost Vám budiž hlavním heslem.‘‘ Klub vede vedoucí, druhou funkcí je dopisovatel. Kroužky zasílají redakci ohlašovací dopis a vedou záznamy o činnosti. Na počtu členů kroužku nezáleží. Počátkem října je přihlášeno 6 kroužků, počátkem listopadu 28 kroužků. Názvy si dávají kroužky počínaje sedmým kroužkem, názvy mohou mít dva kroužky stejné, redakce v takovém případě název změní. V čísle 18 mají kroužky celou stránku, objevují se první zprávy o činnosti kroužků. Koncem roku 1940 má časopis přihlášeno 50 kroužků (50.KMČ‘‘Děti Orlice‘‘-Častolovice nad Orlicí). Kroužky narůstají pomalu. Stým KMČ je kroužek ‘‘Vysočina volá‘‘ z Polničky (20.2.1941), stopadesátým KMČ jsou ‘‘Dobří kamarádi‘‘ z Tovačova (3.4.1941) a posledním pak 186.KMČ‘‘Bílý tesák‘‘-Lašovice. I v činnosti kroužků Malého čtenáře je možno vystopovat vliv klubů Mladého Hlasatele. 12.KMČ‘‘Zdar vlasti‘‘ve svém hlášení píše:‘‘Je nás v kroužku jen desetina třídy a máme silného soupeře-klub Mladého Hlasatele.‘‘ Redakce v odpovědi 21.KMČ‘‘Kališníci‘‘:‘‘Bobříky můžete lovit.‘‘ Vyskytují se ‘‘Hlasatelské‘‘ názvy kroužků-např. 69.KMČ‘‘Bobříci‘‘-Bučovice. 88.KMČ‘‘Rychlé šípy‘‘-Plzeň-Doubravice.

NAŠE DRUŽINKY-další napodobenina čtenářských klubů, tentokrát časopisem ANDĚL STRÁŽNÝ. V 6. čísle jeho 60. roč. (1949-41) byly otištěny první pokyny a kluby začínají od 1.3. 1941.  Do 15. Května 1941, kdy Anděl strážný stejně jako Mladý Hlasatel byl zastaven, bylo těchto družinek přihlášeno asi 100. Vedl spisovatel J.K. Baby (Josef Kratochvíl), který  plně čerpal z Foglarových klubů Mladého Hlasatele. Družinky měli svá čísla, patrona, název-např. Družina sv. Michala ‘‘Hoši Moravského krasu‘‘-Proseč,  jejich pozdravem a heslem bylo latinské ‘‘AVE MARIA‘‘, psaly si deník, měly mít svůj wigwam-své hnízdo (klubovnu), dílnu, hřiště, knihovnu. V časopise měly svou stránku. Samozřejmě, že i zde byl zřejmě vliv Mladého Hlasatele; i zde mělo několik klubů název Rychlé šípy.

KONEC BEZ ODVOLÁNÍ  jakkoliv by se zdálo, že práce s kluby v Mladém Hlasateli za okupace byla idylou, že okupanty byla snášena a trpěna, nebylo tomu tak. Denně se odehrávaly urputné boje o udržení časopisu, o papír na časopis, o kluby a jejich existenci. I sebemenší maličkost byla pro okupanty záminkou pro pohrůžku zákazu klubů. Miroslav Kosina z Prahy, člen klubu‘‘Vzdušné šípy‘‘ vzpomíná, že počátkem roku 1941 spolu s pěti kamarády založili klub a přihlásili se redakci s název ‘‘Rudé šípy‘‘. Za několik dní klub navštívil JAROSLAV FOGLAR. Byla to veliká událost i radost. Mezi cennými radami naznačil, že by bylo třeba název klubu trochu pozměnit-třeba na  ‘‘Vzdušné šípy‘‘ či podobně. Název ‘‘Rudé šípy‘‘ mohl být chápán jako provokace proti německým okupantům…

Redakce kličkovala a  vyhýbala se střetnutím s okupanty jak se jen dalo. Vše bylo nakonec marné. Němcům bylo až příliš jasné, čím Mladý Hlasatel se svými kluby je. Tvrdým protivníkem, baštou české mládeže,  kterou nezlomila ani perzekuce, ani rozpuštění všech dosavadních mládežnických a dětských organizací. Každý, kdo časopis četl, pochopil, že vychovává v duchu ryze českém. I když si redakce nebyla ani na hodinu jista svou další existencí, přišlo to jako blesk z čistého nebe. Bez jakéhokoliv předchozího upozornění nebo jednání dostává redakce 15. Května 1941 zákaz dalšího vydávání Mladého Hlasatele. V tu dobu je v expedici 38. Číslo časopisu a v tiskárně se připravuje 39. číslo. 210.000 čtenářů a s nimi i přes 24.600 čtenářských klubů čte v pátek17. Května 1941 38. číslo Mladého Hlasatele a netuší, že je to poslední číslo jejich oblíbeného ‘‘Hláska‘‘.  V čísle není nikde ani zmínka o nějakém zákazu dalšího vydávání časopisu. Marně se však shánějí po 39. čísle v pátek 24. května, marně se dožadují v prodejnách vysvětlení, proč není.  Po dlouhém běhání a prošení u německých úřadů se podařilo JAROSLAVU FOGLAROVI získat povolení k natištění pár stovek letáků Klubovní pošty, kterými je klubům oznámeno zrušení Mladého Hlasatele a zároveň i zrušení čtenářských klubů. Tak vyšel leták, který byl vyvěšen v pobočkách administrace Českého slova, v nichž byla vyvěšována Klubovní pošta. Druhý leták, obdobného textu, byl vydán 22. Května 1941 a posílán klubům místo odpovědi na hlášení.

 

 

ČTENÁŘSKÉ KLUBY                                         Úterý 22.května 1941

MLADÉHO HLASATELE  

                                   Klubovní     pošta č. 16

Podle úředního nařízení zastavujeme vydávání Mladého Hlasatele. Tím také zanikají tedy i vaše

Čtenářské kroužky, nazývané ‘‘čtenářské kluby mladého Hlasatele.‘‘

Neposílejte nám proto žádných dalších dopisů. Děkujeme vám za vaší věrnost, jakou jste ‘‘Mladému Hlasateli‘‘ vždy projevovali

A zdravíme vás srdečně !

                                                        MLADÝ HLASATEL

                                   Praha-II.-Václavské náměstí. 36

 

V těchto dopisech na rozloučenou nesmělo být ani slůvko či náznak nějaké lítosti nebo rozhořčení. Osiřelo tedy téměř 25000 klubů. Ztratily svého rádce a průvodce. Mnohým klubům stačil ještě JAROSLAV FOGLAR odpovědět dopisem, pokud se mu podařilo zachránit poslední hlášení. V následujících týdnech a měsících mnoho klubů zaniklo. Ale mnoho jich také pracovalo dál !  Právě zničení jejich oblíbeného časopisu v nich vyvolalo odhodlání jít dál dobrou cestou, dokázat, jak je mladý Hlasatel vychoval a připravil. Posilou jim byly Foglarovy knihy a staré příběhy Rychlých šípů. Skončilo první dějství historie Foglarových čtenářských klubů. Skončilo násilným zásahem cizích vetřelců-německých okupantů.

 

Rozkvět Klubů Mladého Hlasatele  1937-1941

1937 8.května den vzniku KMH a klubovního hnutí

            květen  100 KMH

            červen 250 KMH

            září     300 KMH

            listopad 500 KMH

1938    leden    600  KMH

           únor      700 KMH

           duben    800 KMH

           květen   1000 KMH

           červenec   1100 KMH

           únor   1500 KMH

           duben  2000 KMH

           červen 2500  KMH

1939  září   3000 KMH

           říjen 3500 KMH

1940   leden 4500 KMH

           únor  6000 KMH

           červen 7000 KMH

           říjen 8500  KMH

           listopad  10000 KMH

1941    únor  15000  KMH

           březen  18000 KMH

           duben   22000 KMH

          15.5. 1941  24600  KMH

 

Když v roce 1935 začal vycházet nový časopis pro mládež Malý Hlasatel, nebyl příliš vítaným přírůstkem do početné rodiny těchto časopisů-a nikdo také netušil, že se změní v největší a nejoblíbenější z nich. Přestože jeho existence byla velmi krátká, necelých šest let, Mladý Hlasatel se zapsal do historie časopisů pro mládež nesmazatelně a stal se významným mezníkem ve vývoji časopisectví pro mládež u nás. A tak si časopis zaslouží, abychom se aspoň trochu ohlédli a zhodnotili jeho obsah.

PŘEHLED ROČNÍKŮ MLADÉHO HLASATELE

I. ROČNÍK 1935/36 vycházel pod názvem Malý Hlasatel (od 7.9. 1935 do 1.8. 1936), měl 44 čísel, v prvních 12 číslech bylo po 20 stránkách, další čísla měla po 16 stránkách a 8 stran vkládané románové přílohy. Na ročník byly vydány celoplátěné ražené desky šedobílé barvy s červeným tiskem.

II.ROČNÍK 1936/37  nese již název MLADÝ HLASATEL (od 5.9. 1936 do 31.7.1937) a má 44 čísel po 16 stranách a 8 stránkách románové přílohy. Celoplátěné desky měly oranžovou barvu a bílý tisk.

III.ROČNÍK 1937/38 měl 44 čísel (od 4.9.1937 do 30.7. 1938), jedno další číslo vyšlo k soutěži Poznej  svou vlast a nebylo číslováno (v říjnu 1937). Čísla mají po 16 stranách a 8 stranách románové přílohy. Desky jsou celoplátěné žluté barvy se zeleným tiskem.

IV.ROČNÍK 1938/39 měl jen 36 čísel (od 3.9. 1938 do 28.7.1939, s přerušením od 1.10. do 30.12.1938 mezi 4.a 5. číslem), navíc mezi 35. a 36. číslem bylo vydáno zvláštní nečíslované vydání jako propagační tisk pro V. ročník. Počet stran jednotlivých čísel zůstal 16 a 8 stran románové přílohy. Celoplátěné desky měly světle modrou barvu se žlutooranžovým tiskem.

V.ROČNÍK 1939/40  měl 45 čísel (od 2.9. 1939 do 2.8. 1940), počet stran v časopisu i příloh se nezměnil. Desky jen poloplátěné-světle modré s tmavozeleným hřbetem a tiskem.

VI.ROČNÍK 1940/41 měl 38 čísel (od 30.8.1940 do 17.5.1941). Od č. 14 do č. 25 byl tištěn hlubotiskem. Od 19. Čísla se zvýšil počet stran na 20 a 8 stran románů. Ročník nebyl ukončen. Desky poloplátěné červenofialové s černým tiskem. Celkem vyšlo 251 čísel Mladého Hlasatele. Organickou součást tvořily VKLÁDANÉ ROMÁNY, jeden z nápadů Jaroslava Foglara. Tvořily  KNIHOVNU MLADÉHO HLASATELE a  byly na ně rovněž vydávány původní desky. Romány začaly vycházet od 13. čísla I. ročníku a vyšlo celkem patnáct svazků, které byly ilustrovány a pro jednotlivé tituly se vydávaly desky.

  1. Reginald Capbell: PU LORN HROZNÝ- román z indické  džungle o divokém slonovi. Vycházel ve 13.-32. čísle I. ročníku. Ilustroval R. Adámek. Desky žlutozelené barvy s hnědým tiskem.
  2. Eduard Fiker: ČERNÝ BLESK-detektivní příběh, vycházel v 33.-44.čísle I.ročníku. Ilustroval V. Živný. K svazku patří i povídka téhož autora TAJEMNÝ DŮM, která vyšla v 17. a 18.čísle II. ročníku.
  3. J.M. Troska: VLÁDCE MOŘSKÝCH HLUBIN-fantastický román, vycházel v 1.-16.čísle II. ročníku. Ilustrace V. Živný.
  4. Paul Reboux: EMIL TO VYHRÁVÁ-dobrodružná povídka, vycházela v 19.-32.čísla II. ročníku s ilustracemi A.Moravce.
  5. Jan Kudela: MONGOLSKÝ ZAJATEC-příběh hocha v českých legiích, vycházel v 33.-44.čísle II. ročníku. Ilustrace A. Moravec.
  6. Eduard Fiker: SPOLEČNOST VĚČNÉ PUNČOCHY-detektivní příběh, navazující na povídku Černý blesk, vycházel v 1.-16.čísle III. ročníku. Ilustroval V. Živný.  
  7. J.M. Troska: PAPRSKY ŽIVOTA A SMRTI-fantastický příběh, navazující na román Vládce mořských hlubin. Vycházel v 17.-34. čísle III. ročníku. Ilustroval V. Živný.
  8. Jaroslav Pecháček: JARDA S HARMONIKOU-dobrodružství českého chlapce na Slovensku. Vycházel v 35.-43. čísle III. ročníku, ilustroval autor. Do svazku náleží také malá povídka Jiřího Meduly NEPŘÍTEL NAD MĚSTEM, která vyšla ve 43. a 44. čísle III. ročníku.
  9. John Mackwort: TAJEMNÝ TANK-fantastické dobrodružství dvou anglických hochů, vycházel v 1.-24.čísle IV. ročníku s ilustracemi V. Živného.
  10. P.F. Westermann. PRVNÍ KADET-námořní dobrodružný příběh, vyšel v 25.-36. čísle IV. ročníku. Ilustrace V. Živný.
  11. J. Hendryx: ZTRACENÁ LOĎ-dobrodružství z Arktidy, vycházel v 1.-13. čísle IV. ročníku. ilustroval V. Živný.
  12. Jack London: Bílý Tesák-slavný román o psu-vlku. Vycházel ve 14.-34. čísle V. ročníku, ilustroval HUPTMANN.
  13. Otakar Batlička: RÁJEM A PEKLEM-dobrodružný příběh o cestě do nitra brazilských pralesů, vycházel v 37.-45. čísle V. ročníku, ilustroval B. Konečný-Bimba. Do téhož svazku spadá i krátká povídka o útěku vězňů z vesnice TAJNÁ CESTA Eduarda Fikera, která vyšla v 35.-37. čísle V. ročníku.
  14. Jaroslav Foglar: ZÁHADA HLAVOLAMU-napínavý příběh ze života Rychlých šípů, vycházel v 1.-28.čísle VI. ročníku. Ilustroval dr. Jan Fischer.
  15. František Běhounek: TAJEMSTVÍ POLÁRNÍHO MOŘE-dobrodružný román o letu vzducholodí na severní pól. Vycházel v 28.-38. čísle a zůstal nedokončen. Ilustroval V. Junek.

 

Mladý Hlasatel byl od samého začátku časopisem barevným, tištěným ofsetovou technikou, čemuž kritikové nemohli přijít jaksi na chuť. Barevnost časopisu přispívala k jeho oblíbenosti a doplňovala tak jeho vynikající obsah.

TITULNÍ STRÁNKY tvořily celostránkové reprodukce fotografií nebo kreseb, zachycujících zajímavostí přírodní, zeměpisné, sportovní apod. Reprodukce fotografií převládaly. Čelnými fotografy těchto titulních stránek byli Hájek, Hulík, Bernat, Staněk, Štochl a Stárka. Z malířů přední místo zaujímali Vincenc Živný, Karel Fiala, dr. Jan Fischer a Bohumil Konečný-Bimba.

STRÁNKA ZAJÍMAVOSTÍ tvořila rub titulní strany  a byla vyplněna fotografiemi a krátkými aktualitami ze všech možných oblastí: politických událostí, života mládeže a čtenářských klubů, vědy, techniky, kultury. Vycházela tu i různá upozornění, odpovědí a sdělení čtenářům.

POVÍDKY  tvoří jednu z nosných částí časopisu. Nová redakce, utvořená na počátku IV. ročníku, si vzala za úkol pozvednout úroveň povídek, nahradit až do III. ročníku převládající pohádky dobrými povídkami, hledá proto dobrého spisovatele-povídkáře, ale vybízí také čtenáře k psaní  krátkých povídek. Nakonec se v redakci zásluhou spolupracovníka ing. E. Jiráta podařilo   objevit zatím naprosto neznámého  povídkáře, který se stal nejen proslulým spisovatelem krátkých dobrodružných povídek, ale který přispěl k popularitě MLADÉHO HLASATELE. Tímto ‘‘zázračným‘‘  povídkářem byl OTAKAR BATLIČKA, světoběžník a vynikající vypravěč vlastních zážitků, napínavých příhod a dobrodružství. První Jeho povídku Voláme Hurst otiskuje Mladý Hlasatel ve 13. čísle IV. ročníku. A od  té doby pravidelně v každém dalším čísle vychází jedna, někdy i dvě jeho povídky. Celkem jich bylo v Mladém Hlasateli otištěno 145 (včetně jeho delší povídky Rájem a peklem). Měly obrovský ohlas u  čtenářů. Vedle Batličky psali do Hlasatele povídky J.K. Čemus, J. Pecháček, V. Illich a další.  Řadu povídek vytvořili pak sami čtenáři; tyto povídky zaplňovaly pravidelně jednu stránku v každém čísle časopisu. Ilustrátory povídek byli nejvíce K.Fiala, V.Živný, R. Adámek, J. Pecháček, Černý, Tiki a pak B. Konečný-Bimba, který v V. a VI. Ročníku Mladého Hlasatele se stal malířem ‘‘kmenovým.‘‘ Kromě vkládaného románu se v Mladém Hlasateli čas od času objevoval i ROMÁN NA POKRAČOVÁNÍ na stránkách uvnitř časopisu. Zejména  v I.-III. ročníku to bylo pravidlem. Od IV. ročníku zařadila redakce prakticky jen tři takové romány: špionážně letecký román JARKA NERAD od Vladimíra Gruttera v 1.-23.čísle IV. ročníku, dále v VI. ročníku STARÝ PILOT VYPRAVUJE-napínavé vyprávění válečného pilota z I. světové války v čísle 21.-28. a  nakonec  román M.Bernarda SRUB U ZLATÉHO KLÍČE od 31. čísla, který nebyl dokončen.

SERIÁLY-montáž slova a obrazu, vycházely prakticky v různých formách už od I. ročníku. Avšak až ve IV. ročníku dostaly své pravidelné místo na stránkách časopisu, a to v několika podobách. Je to především nový, dosud nepoužívaný typ, kdy text, slova jednajících osob je vpisován přímo do obrázků, jehož představitelem je seriál RYCHLÉ ŠÍPY, společně vytvořený JAROSLAVEM FOGLAREM a dr. Janem FISCHEREM. Poprvé se objevuje v 7. čísle IV. ročníku Mladého Hlasatele a pokračuje v dalších 112 číslech až do zákazu časopisu. V 33.-38. čísle VI. ročníku kreslí příběhy Rychlých šípů Václav Junek místo dr. Fischera, který byl zaneprázdněn malířskými pracemi mimo Prahu. Seriál přinášel vedle veselých příhod řadu zajímavých námětů, měl značný výchovný vliv a získal si u čtenářů obrovské sympatie. Jiný druh představoval veselý  seriál, také kreslený, ale navíc s textem pod obrázky. Ve IV. ročníku v 7. čísle se spolu představují dvě figurky americké grotesky z dílny WALTA DISNEYE-Myšák Miky a Kačer Donald. V 8. čísle je pak první seriál s Kačerem Donaldem, pokračuje v čísle 11 a v dalších je vystřídán Myšákem Mikym. Kačer Donald definitivně zůstává na stránkách časopisu od 20. čísla IV. ročníku.  Od 3. čísla V. ročníku seriál vychází pod titulkem MRZUTÉ PŘÍBĚHY KAČERA DONALDA až do zákazu Mladého Hlasatele. Ve IV. ročníku vycházel pak ještě další nepříliš zajímavý seriál starého typu Strýc Zázvorka D. Huta s texty pod obrázky. Ostatní seriály lze zahrnout do jedné skupiny-psaný text je doplňován obrázky či doprovázen fotografiemi a předchozí skoro v reportáž. Prvním velkým seriálem tohoto druhu je CESTA KOLEM SVĚTA v 7.-36.čísle IV. ročníku, montáž fotografií, kreseb a textů o jednotlivých zemích světa. Jiným seriálem je  Vývoj válečných zbraní od  4.čísla V. ročníku do 23. čísla VI. ročníku, který psal a kreslil Pergl. Posledním byl seriál KAM DO UČENÍ ? Od 25. čísla VI. ročníku se snímky S. Štochla.  K seriálům se řadí i obrazové cykly znaky měst, vycházející od 2. čísla    V. ročníku až do konce VI. ročníku, a portréty básníků, spisovatelů a představitelů kulturního života, vycházející od 1. čísla VI. ročníku. V každém ročníku neobjevovaly SOUTĚŽE nejrůznějšího zaměření: Ve IV. ročníku to byla soutěž Nejrychlejší cestou na pomoc o 500 cen (radiopřijímač, kolo, fotografické přístroje, hodinky, stavebnice, brusle, palety s barvami, známky, alba aj; v ceně 10.000 korun), hned na ni navazovala soutěž Školáčkův první úkol, dotovaná 300 cenami obchodních domů v Praze (šaty, kabáty, prádlo, obuv, školní potřeby, míče, kopačky, knihy, lyže, brusle aj.). Na jaře  1939 byl vyhlášen  KULIČKÁŘSKÝ TURNAJ-zápolení v kuličkové hře ‘‘cyrnkes‘‘, v němž každý účastník obdržel pěkný sáček s kuličkami, pro ten účel zvlášť vyrobený, a 45 nejlepších bylo odměněno stavebnicemi. Další soutěží ve IV. ročníku byla soutěž Znáš naše hory ? s 500 výhrami (kolo, stavebnice, vzduchovka, stan, fotoaparát, hodinky, kopací míče, plnící pero, knihy, známky, apod.). Soutěž uzavírala také ročník Prázdninovou soutěží o 500 cen v hodnotě 18.000 korun.  Další ročníky již měly soutěží méně, zato však s výraznější výchovnou tendencí. V V.ročníku se takovou soutěží stala soutěž HLEDÁME 100 NEJLEPŠÍCH TŘÍD.  V ní se soutěžilo  o nejlepší průměr  prospěchu kolektivu třídy 3 kategoriích škol-obecné školy, měšťanské školy a střední školy. Soutěž byla  dotována knižními cenami pro vítěze v hodnotě 1000 korun, další tři  v hodnotě 500 korun, dalších dvacet v hodnotě 100 korun a dalších třináct v hodnotě 50 korun. V kategorii obecných škol zvítězila III. třída obecné školy v Janovicích u Frýdku, v kategorii měšťanských škol chlapci IV.C z Frýdku, Wilsonova třída, a v kategorii středních škol studentky II.B reálného gymnasia ve Strážnici. Pak následovala ještě literární Soutěž desatera dobrodružství, již se zúčastnilo 25.000 luštitelů, mezi které bylo rozděleno 100 knižních cen a každý správný luštitel obdržel knihu A. Jiráska Hejtmanská sláva. Také úvodní soutěž VI. ročníku Soutěž zdraví, dobra a cti se odlišovala od ostatních svou výslovně výchovnou tendencí: žádala po 30 dnů denně  aspoň 10 minut cvičit, dvakrát denně si čistit zuby, denně vykonat jeden dobrý čin a po celých třicet dnů nelhat, nepodvádět, nebít se, nemluvit hrubě, nenadávat, nikomu neubližovat. Mezi výherce bylo rozděleno 2000 výher v ceně 50000 korun. Po ní následovala Soutěž dvanácti záhad literárního zaměření, v níž bylo rozdáváno 130 cen a každý ze 40.000 luštitelů obdržel knihu. Poslední soutěží pak byla Soutěž ve vyjmutí ‘‘JEŽKA Z KLECE‘‘. Mladý Hlasatel byl časopis všestranně založený, a proto postupně zaváděl nejrůznější HLÍDKY. Jednou z prvních byla filatelistická hlídka Něco pro známkaře od 7. čísla IV. ročníku. Velmi populární byl kurs radiotelegrafie, vedený Otakarem Batličkou v 18. až 36. čísle IV. ročníku. Hlídku mladých fotografů řídil Svatopluk Sova od čísla 8 v V. ročníku. Zdravotnická hlídka Cesta ke zdraví a síle vycházela ve 12. až  33. čísle V. ročníku. Astronomickou hlídku Jsem lovcem hvězd vedl J. Frank ve 13. čísle až  31. čísle V. ročníku a tato pokračovala pak i v VI. ročníku od čísla 4  do čísla 13 pod názvem Astronomie. Toulky přírodou začínají ve 40. čísle V. ročníku pod vedením učitele J. Roučky.  Božek Krčál v 35. čísle V. ročníku zahajuje Školu hry na foukací harmoniku (končí ve 43. čísle) a profesor dr. Eduard Knobloch Školu Chemie od 35. čísla V. ročníku.  V 17. až 38.čísle V. ročníku vycházejí Dějiny letectví. VI. ročník Mladého Hlasatele přináší další nové hlídky: Stavíme divadlo (M. Steklý), Radiotechnika (Vlast. Křístek), Vývoj života na Zemi, Náš podivuhodný svět, Lidé a moře, Objevitelské cesty a další. Velkou popularitu získal sloupeček  Junácká stezka, který začal vycházet  v 7.čísle V.ročníku Mladého Hlasatele a navazoval vlastně Skautskou hlídku z I.ročníku. Psal ji JAROSLAV FOGLAR pod svou přezdívkou JRSTŘÁB a shromáždil v ní množství rad a námětů pro práci v klubu. Náměty čerpal ze svých zkušeností z vedení legendárních Hochů od Bobří řeky. Po zrušení Junáka v listopadu 1940 přestala hlídka nakrátko vycházet. Od 7. 12. 1940 sloupeček byl přejmenován na Z Bobří Hráze podle klubovny Hochů od Bobří řeky a Jaroslav Foglar se začal podepisovat pod přezdívkou RIKITAN.

Dalším oblastem byly věnovány celé TÉMATICKY ZAMĚŘENÉ STRÁNKY. Tou nejstarší byla stránka, věnována křížovkám a hádankám KOUTEK HÁDANKÁŘŮ, zavedená v Mladém Hlasateli již ve 2. ročníku.  Od počátku ji řídil Erik Sterzinger-Strýček Tomy. Ten vymýšlel nejen skvělé hádanky, ale také různé soutěže pro hádankáře Mladého Hlasatele. Historickou se stala celoroční soutěž o titul KRÁL HÁDANKÁŘŮ MLADÉHO HLASATELE, jím se stal nejlepší hádankář a ‘‘kraloval‘‘ v následujícím roce.

KRÁLI HÁDANKÁŘŮ byli:

1937/38 Václav Švagr z Příbrami

1938/39 Karla Machonská z Prahy

1939/40 Karel Hojda ze Starého Kolína

1940/41 František Dospíšil z Maloměřic

Od IV. ročníku byly pořádány podzimní a jarní turnaje a také hádankářský desetiboj. Vítězi DESETIBOJE se stali:

1938 Ada Prousek ze Zlaté Olešnice

1939 Josef Dostál ze Štechova na Mor.

1940 Josef Zahradníček ze Zákřan.

V VI. ročníku byl pak vypsán ZÁVOD O TISÍC MIL, jehož první část vyhrál Václav Černý z Týništka u Zámrsku. Nejpopulárnějším hádankářem v době Mladého Hlasatele byl Jaroslav Stára z Prahy.  

Stránku PRÁCE NAŠICH ČTENÁŘŮ řídil učitel Vítezslav Illich a Mladý Hlasatel zahájil její pravidelné otiskování 9. číslem  IV. ročníku. Za celou dobu existence této stránky se sešly na redakčním stole tisíce příspěvků mladých čtenářů: kresby, krátké povídky, básničky. Stránka přestávala stačit, a tak byla zřízena i stránka Povídky našich čtenářů. Redakce také radila přispěvovatelům ve sloupečku Připomínky pisatelům. Nejpilnějšími a také nejvyspělejšími autory povídek se stali Zdeněk Mrklas, Stanislav Sohr, Dagmar Céeová, V. Veselý. V básnické tvorbě byl suverénem Stanislav Sohr z Přerova. Vedle něj vynikal také V. Bok z Valašského Meziříčí. Stanislav Sohr vyhrál i I. básnickou soutěž Mladého Hlasatele, vypsanou v VI. ročníku 23.11.1940. Každý týden byla vyhodnocena nejlepší báseň a autor obdržel od redakce svázaný románek Mladého Hlasatele a 5 bodů do soutěže. V kresbách čtenářů vynikal v VI. ročníku V. Menčík z Olomouce. Stránka měla velký vliv na vlastní tvorbu čtenářů, podněcovala k literární tvorbě i četné kluby Mladého Hlasatele. Zájem o tuto činnost byl velký, zdaleka ne všechny zaslané příspěvky mohly být otištěny-ke zklamání mladých autorů.

STROJE, KTERÉ NÁS ZAJÍMAJÍ byla  stránka, na níž prostřednictvím obrázků a popisu se čtenáři seznamovali se zajímavými stroji, jejich technikou, funkcí a obsluhou. Stránka vycházela pravidelně od 17. čísla IV. ročníku. Proslulými mezi čtenáři se staly tzv. SPORTOVNÍ ŠKOLY-kursy, které psali nejslavnější sportovci té doby, podle nichž se čtenáři mohli učit základům různých sportů. Sportovní stránku časopisu měl na starosti redaktor dr. Karel Bureš, který měl  při výběru vedoucích ‘‘Školy sportovců‘‘ obzvlášť šťastnou ruku. Kursy začínají již v 5. čísle IV. ročníku Mladého Hlasatele kursem HRAJEME HOKEJ, který vedl slavný Boža Modrý. V 1.-8. čísle V.ročníku světově proslulý František Plánička píše o hře fotbalového brankáře HLEDÁM DOBRÉHO BRANKÁŘE a na jeho školu pak navazují další lekcemi: František Burger Hledám dobré obránce v 8.-15. čísle, Jan Bouček O hře středního záložníka v 16.-22. čísle, Karel Kolský Hra krajního záložníka v 28.-35. čísle a Josef Bican Český střední útočník ve 35.-45. čísle. Boža Modrý ve 20.-26.čísle vede Školu hokejového brankáře, Jiřina Stachová v 17.-26. čísle Kurs pro krasobruslařky J. Novotný v 3.-8. čísle Lehkou atletiku (běh a skoky). V VI. ročníku pokračuje Josef Bican lekcemi Český střední útočník (1.-14. číslo), Rudolf Štechmiller psal Sportovní cyklistiku (8.-18. číslo) a Boža Modrý Vyšší Školu hokejového brankáře (19.-29. číslo). Navíc vycházely v časopisu sportovní zajímavosti a zprávy-např., ve IV. ročníku fotografie hráčů předních fotbalových klubů Sparty, Slavie, Viktorie aj., v V.ročníku zase přehled světových a našich rekordů v lehké atletice apod. Redakce ovšem nezůstala jen u psaných kursů-ve spolupráci se Středočeskou župou pořádala zdarma na různých hřištích v Praze na jaře 1940 praktické fotbalové kursy, které vedli vynikající hráči jako Káďa, Plánička a další, pořádala pro své čtenáře z Prahy boxerská odpoledne atd. Od IV. ročníku našly na stránkách Mladého Hlasatele pravidelné místo stránky DOMÁCÍ DÍLNA (od 12 .čísla) a LÉTAJÍCÍ MODELY (od 29.čísla). Obě stránky řídil Mirko Musil. Domácí dílna přinesla celou řadu námětů pro technickou a rukodělnou práci-např., domácí telefon, elektrárnu pro tábor, jednoduchý mikroskop, krystalku, krmítko pro ptáky, promítač pohlednic, přijímač do tábora, řiditelné sáně, stojánek na boty, květinový stolek, vozík s brzdou a další náměty a návody, podle nichž pak čtenáři i kluby zhotovovali různé potřeby. O mnohých z nich pak znovu psalo na stránkách časopisu. Stránka Létající modely se stala základní školou mladých modelářů. 23.ledna 1940 zahájil Mladý Hlasatel v Praze na Vinohradech bezplatný modelářský kurs, který vedli M.Musil a M.Moučka. Modelářský materiál dostali účastníci zdarma. Na jaře pak byl uspořádán velký letecký závod Mladého Hlasatele, kterého se zúčastnilo přes 500 modelářů a zvítězil v něm M. Langer z Olomouce. Kromě toho v VI. ročníku byla vypsána soutěž konstruktérů létacích modelů. Sešlo se 788 plánů a návrhů, z nichž jako vítězný byl vyhodnocen návrh Z. Langa z Prahy XIX. Mladý Hlasatel obsahoval i další věci. Svou stránku zde měly čtenářské kluby-KLUBOVNÍ ZÁLEŽITOSTI-a o jejich práci se psalo i na jiných místech-na Stránce prací čtenářů, v Povídkách našich čtenářů a nakonec i v nově zavedené rubrice Co píší kluby (v VI. ročníku). V časopisu vycházely informace o knihách, spisovatelích, hudebních skladatelích, různé reportáže, debaty (např., debata Jak to vypadá ve vaší třídě ve IV. ročníku) a samozřejmě i veselý koutek-vtipy, humor, veselé kresbičky, různá sdělení, výňatky z dopisů čtenářů aj. Redakce se snažila o co nejužší spolupráci se čtenáři, o soustavný kontakt s chlapci a děvčaty. Dopisování do Hlasatele se stalo běžnou záležitostí, protože redakce k tomu dávala nesmírné množství  podnětů (kluby, debaty, soutěže, práce čtenářů, sportovní kursy, schůzky hádankářů, román o Rychlých šípech atd.).

TI, KDO VYTVÁŘELI MLADÉHO HLASATELE   Od IV. ročníku to byli především redaktoři dr. KAREL BUREŠ a JAROSLAV FOGLAR, kteří redakci řídili. Měli řadu osvědčených spolupracovníků-především autory povídek a románů Otakara Batličku, Františka Běhounka, Jaroslava Pecháčka, Vítězslava Illicha, J.K. Čemuse aj., malíře a ilustrátory dr. Jana Fischera, Bohumila Konečného-Bimbu, J.K. Černého a od VI. ročníku také Václava Junka, skvělé fotografy v čele se Slávou Štochlem a spolehlivé vedoucí hlídek-Strýček Tomyho, Mirko Musila, Svatopluka Sovu a další. Dr. Karel Bureš zodpovídal za redakci i časopis, měl na starosti povídky a romány, oblast techniky, sportu a práce čtenářů. Jaroslav Foglar psal seriál o Rychlých šípech, řídil čtenářské kluby, měl na starosti styk se čtenáři, soutěže a některé hlídky (Z bobří hráze, příroda, zajímavosti).

Když Mladý Hlasatel začínal, nebyl nadšeně vítán oficiální kritikou, tím méně pak konkurenčními časopisy. Jenže oblibu u čtenářů si nacházel od samého počátku, i když ráz jeho prvních tří ročníků byl spíše dětský. Ale byl časopisem dělaným nově, a proto vítězil. Z počátku nebyl příliš brán na vědomí kritikou, která jen spíš z povinnosti utrousila tu a tam poznámku o jeho existenci-např., v článku Fr. Novotného v Literárních novinách č. 4/1936 lze číst o Malém Hlasateli:‘‘…zdá se, že v tomto listě konečně vyroste dětský časopis a hlavně časopis moderní.‘‘ Avšak záhy i kritika poznala, že Hlasatel nebude jen lecjaký časopis-a neváhala se do něj strefovat (např. v časopisu KOMENSKÝ č.3/1935 je ostře napaden jako časopis všehochuti a povrchnosti, jako hromada neúpravné sladkokyselé směsi…).

Jiná je situace mezi čtenáři. Tak například v prosinci 1936-po skončení  I.ročníku Hlasatele-byl prováděn na Klatovsku ve 4 obecných a 2 měšťanských školách průzkum u 1080 žáků, v němž na otázku ‘‘Které časopisy čteš ?‘‘ vyslovilo se  nejvíce žáků pro časopis Lípa, Radost, Naše práce, (časopisy Čs. Červeného kříže, které jako jediné směly být rozšiřovány prostřednictvím vedení škol), pak Malý čtenář, Mladý svět, Mladý letec, Srdíčko, Malý Hlasatel, Dětská neděle atd. Tedy 8. Místo v té obrovské spoustě dětských časopisů obsazuje úplně nový a dosud málo známý časopis před časopisy s mnoholetou tradicí. (Výsledky publikovány v časopisu Úhor, roč. 1938, č. 5-6). Ještě zajímavější výsledek ukázal průzkum z počátku roku 1938, kdy Mladý hlasatel byl uprostřed III. ročníku. V průzkumu bylo dotázáno  33808 žáků z 247 škol v 8 okresech, kteří odebírali 11640 časopisů. Výsledek: žáci nejvíce čtou časopis Dětská neděle (katolický)-2285,tj. 18,8%, na druhém místě Mladý svět-1751 (15%), třetí Mládí-1382 (11,8%) a jako čtvrtý Mladý Hlasatel, 918 (7,9%), zatímco ze známějších časopisů Radost skončila na 5. místě, Malý čtenář  dokonce na 13. místě, Kulíšek na 15. místě, a Vzkříšení až na 19.místě ! (Výsledky zveřejněny v časopisu Úhor, roč. 1938, č.2-3 a v Moravskoslezském učiteli č.2). IV. ročník Mladého Hlasatele přináší definitivní zvrat: Mladý Hlasatel je největším, nejčtenějším a nejoblíbenějším časopisem pro mládež.

 

CO O MLADÉM HLASATELI PÍŠÍ JEHO ČTENÁŘI ?    

‘‘Jsem horlivý čtenář Mladého Hlasatele, odebírám jej už 2.rok. Nechci přijít o tak věrného přítele a rádce. Rodiče mi ho vřele schvalují. Mladého Hlasatele budu každému doporučovat.‘‘  Josef Hodek, Prievidza

 

‘‘Odebírám časopis Mladý hlasatel již 4. Rok a mohu říci, že je to jeden z nejlepších časopisů pro mládež.‘‘   J. Mucha, Kostelec na Hané

 

‘‘Celý týden čekám netrpělivě na Mladého Hlasatele, který je vzorem časopisů pro chlapce a děvčata. Tento časopis plní mezi námi dobře své poslání.‘‘   Miroslav Polesný

 

“Škoda, že jsem Mladého Hlasatele neodebíral již dříve. Je to nejlepší časopis pro mládež.‘‘    Josef Hromada, Stříbrnice

 

‘‘V naší škole je znám Mladý hlasatel jako jeden z nejlepších časopisů. Je nejen zábavný, ale i poučný. V naší třídě je kupován i do školní knihovny a čítárny. Snažíme se všichni,  abychom jej co nejvíce rozšířili, což se také daří. Čekáme vždy netrpělivě na jeho nové číslo.‘‘    J. Korous, Ruzyně u Prahy 

 

‘‘Váš časopis odebírám každý týden a velice rád jej čtu. I moji rodiče jsou se čtením velmi spokojeni. Budu Mladého Hlasatele odebírat i nadále, neboť je v něm mnoho poučné četby.‘‘     Jiří Hendrych, Kojetice u Prahy

 

‘‘Mladý Hlasatel odebírám od začátku. Ale také mohu říci, že neznám lepšího časopisu pro mládež.‘‘      Josef Hak, Poděbrady

 

‘‘Jsem odběratelem Mladého Hlasatele dva roky. Je to vskutku nejlepší časopis pro mládež i  dospělé. Netrpělivé vždycky čekám na příští číslo. Přál bych si, aby Mladý Hlasatel vycházel dvakrát týdně. U nás se zálibou čte Mladého Hlasatele jak tatínek, tak i maminka i sestra.‘‘       František Buček, Lidečko

 

‘‘Mladý Hlasatel je nejlepší český časopis pro mládež, nevyrovná se mu žádný jiný.‘‘ R. Vranovský, Rožnov

 

‘‘Přála bych si, aby Mladý Hlasatel vycházel aspoň třikrát týdně. Nikdy se ho nemohu dočkat. Když přestal na podzim vycházet, chodila jsem každý k papírníkovi, jestli už vyšel. Ještě že mne zná ! Jinak by mě jistě vyhodil.‘‘   Jiřina Kratzerová, Praha-Bubeneč

 

‘‘U nás v sobotu ve třídě o přestávce má každý před sebou Mladého Hlasatele a čte.‘‘

942.KMH‘‘Modrá Orlice‘‘-Choceň

 

‘‘Mladého Hlasatele mohu doporučit každému, neboť je to jeden z nejlepších časopisů pro mládež. Mladý Hlasatel dělá vše, co jen v očích svých čtenářů vidí. Udělal románovou přílohu, pořádá četné soutěže o mnoho cen, hádankářský koutek, zavedl čtenářské kluby, kterých jsou 2000. Udělal Pražákům různé kursy, na přání čtenářů zavedl stránku Práce našich čtenářů, zavedl kurs radiotelegrafie. Z toho vidím, že Mladý Hlasatel nejen baví, ale i poučuje.‘‘      Ludvík Mištěra, Nezvěstice

 

‘‘Nikdy se nemohu dočkat, až vyjde nové číslo. Články a obrázky se mi velice líbí.‘‘ Eliška Dvořáková, Hostivice

 

‘‘Velmi rád čtu Mladého Hlasatele a docházím si pro něj až na poštu. Nemohu se nikdy dočkat příštího čísla. Lituji, že jsem jej neodebíral již dříve.‘‘  Josef Robitschek, Strážnice

 

‘‘Mladý Hlasatel se mi i mému bratru velmi líbí. Škoda, že jsme jej neodebírali od I. ročníku. Je to opravdu nejhezčí zábavný i poučný časopis pro mládež.‘‘ 

Růženka Moudrá, Plzeň

 

‘‘Mým nejlepším kamarádem je Mladý Hlasatel. Nejlépe se mi líbí příloha Tajemný tank, ale také Jarku Nerada čtu ráda. Se zájmem čtu klubovní rubriku. Těší mne, že přibývá nových klubů. Mladý Hlasatel je pěkný a laciný časopis.‘‘

  1. Měchura, Benešov

 

Můj kamarád

Když k nám přijde v týdnu pátek, je to pro mne vždycky velký svátek. Hlasatele si vždy koupím, koupí nikdy neprohloupím. Čtu tam krásné články, báje, od Tomyho louskám taje, jsou tam krátké básničky, někdy také písničky. Proto pravím vám směle: čtěte všichni hlasatele.  J. Vrba, Zákřany u Rosic

 

 

Obliba časopisu pokračuje i v V. a VI. ročníku:

‘‘Nešťastnější můj den je pátek. Ráno už čekám, až vyjde můj zamilovaný časopis Mladý Hlasatel. Odebírá ho též naše třída. V přestávkách má každý časopis před sebou. Čtu tam různé zprávy, povídky, román. Též luštím i soutěž.‘‘    Milan Kuhn, Brno

 

‘‘Mým nejoblíbenějším a nejlepším kamarádem je Mladý Hlasatel. Čekám každý pátek na něj, jakmile dojde, čtu jej třeba třikrát. Když Mladý Hlasatel přečtu, putuje k otci, pak k matce a potom do zásuvky, kde si skládám celý ročník a pak si jej dám svázat.‘‘

J. Horyna, Vídeň

 

‘‘Každý týden čekám na oblíbený Mladý Hlasatel. Velmi se mi líbí. Zvlášť ráda čtu dobrodružství Rychlých šípů a román Ztracená loď. Mladý Hlasatel je u nás nejvíce rozšířený časopis. Čteme jej ve škole v občanské nauce a také se z něho učíme němčinu.‘‘

Věra Křenková, Prostřední Bečva

 

 

‘‘V Hlasateli se nám nejvíce líbí kurs Jsem lovcem hvězd. Sledujeme jej společně. Pozorujeme, že Hlasatel je stále lepší a lepší. Jsme s ním naprosto spokojeni.‘‘

KMH‘‘Orlové‘‘-Dnešnice

 

‘‘Poznali jsme časopis Mladého Hlasatele jako nejlepší časopis mládeže dnešní doby. Utvořili jsme klub tohoto krásného týdeníku, učíme se v něm přátelství, svornosti, dobrým činům. Pomáháme každému, kdo naší pomoc potřebuje. Lovíme též bobříky, které nás učí dobrým vlastnostem. Uznáváme opravdu, že Mladý Hlasatel z nás tvoří hochy, schopné sloužit každému v každé době.‘‘   KMH‘‘Himalaja‘‘ Příbram

 

‘‘Získáváme vám nové a nové odběratele Mladého Hlasatele. Ani se nemůžeme dočkat příštího čísla. Kupuji si ještě jiné časopisy, ale žádný se mně tak nelíbí jako Mladý Hlasatel. V zeměpisu jsme se učili o hvězdách podle Hlasatele.‘‘  Jan Jeřábek, Vážany

 

‘‘Mladý Hlasatel nás vede dobře a dělá z nás opravdu hodné české chlapce.‘‘  Alois Rychlavský, Lomnice nad Popelkou

 

 

‘‘Milý Hlasateli, Tvůj dopis, v němž píšeš, abych se ve svém vzorném životě vydržela i nadále, ne jenom po 30 dnů Tvé soutěže, jsem si schovala na památku. Budu se podle dopisu řídit, poněvadž jsi dobrý kamarád hochů a děvčat.‘‘  Jarmila Jirásková, K. Hora

 

Dobrá rada

V nouzi dá ti radu leckterý tvůj přítel nový, avšak v Mladém Hlasateli všechno ti hned poví. Lušti, bav se, čti, co chceš, lepšího snad časopisu ve světě nenajdeš.

KMH‘‘Mládí vpřed‘‘- Košumberk

 

MLADÉMU HLASATELI

 Co ty, Mladý Hlasateli, co ty dokážeš, nedokážou naše mámy, to si buď jistý, to mi věř ! Ráno z postele když vstanu, tužím svaly i svou hruď, mamičku svou poslouchám jako nikdy doposud. Že z nás chce mít dobré hochy, v mysli mně tak kmitlo jen, tu nejlepší první cenu vyhrál Mladý Hlasatel.   J. Brožek, Louny

 

NAŠE VYZNÁNÍ

My jsme hoši Hlasatele, čestni chceme vždycky býti, prací podobni vždy v čele životem chceme jíti. Ruku k ruce, chránit slabší, to je naším úkolem, lhát nesmíme, pravdu ctíme, s heslem tím životem jdem. Dobří jsme my kamarádi, Češi jsme, a to nás pojí, ať se v světě, co chceděje, nic nás nikdy nerozdvojí. J. Nývlt, Praha

 

MLADÉMU HLASATELI

Jsme mladí, Mladého Hlasatele svěží dech, v Hlasatele věříme a v bratrstvích všech. Ke všem dětem na světě vztahujeme dlaň, zdraví je náš cíl, HLASATEL-naše zbraň.   

J. Rusňák, Brno

 

Čtenáři žijí Mladým Hlasatelem. Sami dávají vznik heslu: OD PONDĚLKA DO NEDĚLE ČTU MLADÉHO HLASATELE !

Vymýšlejí pro časopis důvěrná pojmenování-HLÁSEK, HLASÁK, HLASATÝLEK a jiné. Mnozí jsou obětaví i při shánění časopisu. Čtenář z Podkarpatské Rusi napsal redakci: ‘‘…Každý týden chodím ze své samoty pro HLASATELE do městečka vzdáleného 15 kilometrů.‘‘

Časopis nemá jen mezi mládeží. Čte jej i řada dospělých, rodičů, učitelů. S tím vším jaksi kontrastuje mínění některých ‘‘odborníků‘‘ přes časopisy pro mládež, kteří se stále dávají slyšet. Rudolf Hrdlička v článku Časopisy a noviny pro děti a mládež v knize Literatura pro mládež 1940 například se záští píše o Mladém Hlasateli:

‘‘…Barevným tiskovinám se v mnohém podobá Mladý Hlasatel (V. ročník). Obsah, věnovaný dobrodružným a exotickým námětům, je sice pro chlapce a děvčata přitažlivou četbou, ale  výchovné a básnické hodnoty postrádá. Pěkná je hlídka prací dětí. Tyto dvě strany celkového rozsahu však nevyváží nedostatky celého čísla. Nevkusné, kolorované ilustrace jsou výrobky zručných kreslířů, ale s uměním nemají nic společného…‘‘

Co k tomu dodat ? Že si onen pán zřejmě plete pojmy, když tvrdí, že časopis postrádá výchovné hodnoty, a když nechce vzít na vědomí, že  ‘‘čas oponou trhl‘‘ a dávno již nelze časopisy pro mládež dělat coby almanachy umění a klasické literatury, ale životně, aby mládež nejen bavily, ale  hlavně motivovaly k činorodé a ušlechtilé činnosti a práci. Že Mladý Hlasatel k tomu ukázal cestu a že  tato cesta byla správná, o tom nakonec svědčí napodobování všeho, co nového progresivního se v Mladém Hlasateli objevilo, jinými časopisy. Škoda-přeškoda, že časopis Mladý Hlasatel neměl možnost pokračovat ve vycházení.

Zpět