6/RYCHLÉ ŠÍPY

10.12.2016 13:13

Jaroslav Foglar

…Rychlé šípy ! Kouzelné a okřídlené jméno, známé desetitisícům čtenářů. Když jsem začínal seriál s příběhy Rychlých šípů, netušil jsem, že Rychlé šípy si získají sympatie čtenářů v takovém rozsahu, že se z Rychlých šípů nakonec stane vzor pro kluby. Všechno to začalo  vlastně 17.prosince 1938, kdy v 7. Čísle IV. Ročníku Mladého Hlasatele na poslední stránce byl zveřejněn  první kreslený příběh o Rychlých šípech. Ale ještě před tím se ve III. Ročníku Mladého Hlasatele objevil příběh, motivovaný myšlenkou čtenářských klubů-KLUB MODRÁ VLNA. (Předzvěst velikého kresleného seriálu RYCHLÉ ŠÍPY, který byl určen pro kluby). Tentokrát se však kluby a čtenáři setkávají s příběhy kreslenými a navíc – z pera autora nad jiné povolaného,  samotného zakladatele čtenářských klubů Jaroslava Foglara. Když vyšly první příběhy, ještě nikdo netušil-ani sám autor, jaký ohlas vyvolají: že se chlapci Rychlých šípů stanou ušlechtilým vzorem pro desetitisíce chlapců děvčat ve čtenářských klubech i mimo ně, že se stanou neodloučitelnou součástí klubovního hnutí a jeho historie. Původní plán otisknout jen několik pokračování příběhů Rychlých šípů se nakonec mění a Jaroslav Foglar zpracovává nové a nové příběhy a nakonec píše o Rychlých šípech také napínavé knížky Záhada Hlavolamu a později Stínadla se Bouří. K popularitě Rychlých šípů velkou měrou přispívá i malíř dr. Jan Fischer, který dokázal vtisknout postavám Rychlých šípů nezapomenutelný výraz. Obliba Rychlých šípů rychle a neustále stoupala. Bylo to především proto, že tito chlapci vždy stranily dobru, stali na straně spravedlnosti, počínali si správně  a šlechetně, byli si věrnými přáteli. V jejich  příhodách vedle kladných rysů objevují se i slabůstky, ne  každá příhoda končí v jejich prospěch, často jsou pronásledováni smůlou, doplácejí na neopatrnost a chyby. Dovedou i prohrávat. Mají smysl nejen pro vážné věci, ale také pro legraci, žert, veselou zábavu. Příběhy o nich poskytují dostatek poučení, zábavy i námětů pro užitečnou činnost. Tisíce chlapců a děvčat bere si z jejich příběhů příklad, tisíce čtenářských klubů touží mít stejný klub jako oni, a proto se snaží je napodobovat, dosáhnout jejich úrovně. Tak se Rychlé šípy stávají ideálem. Řada klubů i čtenářů se zamýšlí nad otázkou existence tohoto klubu a snaží se vypátrat, kde Rychlé šípy žijí, chtějí s nimi spolupracovat, dopisovat si, zvát je do svých kluboven. Jejich příběhy a hlavně pak román Záhada Hlavolamu vyvolají rozsáhlá pátrání po Rychlých šípech, především v různých čtvrtích Prahy. V Mladém Hlasateli bylo otištěno celkem 113 příběhů Rychlých šípů, kreslených dr. Janem Fischerem a Václavem Junkem.

KLUB RYCHLÝCH ŠÍPŮ  tvořilo pět chlapců-Mirek Dušín, Jarka Matelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka.

MIREK DUŠÍN-vedoucí klubu, ušlechtilý chlapec, přímý a bezelstný, pro pravdu a právo vždy zapálený, přátelský k chlapcům, ohleduplný, rytířský a dvorný k děvčatům, vždy s rozvahou řešící problémy a spory. Lepšího kamaráda si Rychlé šípy opravdu nemohli zvolit za vedoucího.

JARKA METELKA-písař klubu, Mirkova ‘‘pravá ruka.‘‘ Klidný a mírný, ukázněný, jen o málo mladší Mirka, a přece jej tak uznávající. S Mirkem je pojilo nerozlučné přátelství, datující se od památného zápasu s Černými jezdci.

JINDRA HOJER-‘‘moje ublízané potěšení,‘‘ jak mu Rychlonožka někdy v legraci říkával pro jeho vždy pečlivě do pěšinky učesané žluté vlasy. Byl v klubu věkem uprostřed mezi Mirkem a Jarkou a Červenáčkem s Rychlonožkou. Jemný, ale veselý hoch, statečný a věrný jako ostatní, opovrhující násilím a nespravedlností, vždy hotov pomoci tomu, kdo je v nouzi.

 

ČERVENÁČEK-nerozlučný Rychlonožkův druh, ‘‘hezký hoch‘‘, jak mu s nádechem ironie říkal Rychlonožka, protože toto o Červenáčkovi řekla jedna paní. Byl opravdu hezký, s oblibou nosil také červenou čapku-lodičku, podle níž dostal i své jméno. Někdy působil v klubu problémy, často podnikal málo uvážené věci na vlastní pěst, byl poněkud umíněný a někdy urážlivý.

 

RYCHLONOŽKA-smolař, legračník a vtipálek, zmatkář i tak trochu strašpytel pořád  více na zemi než na nohou, leccos popletl, zkazil, ztratil jeho průpovídky a vtipy rozchechtávaly každého anebo také  škádlily ty,  k nimž byly proneseny, nešetřil jimi ani v nejožehavějších situacích. Jinak ale věrný, nadšený, sportovně zdatný chlapík.

 

To tedy byli chlapci Rychlých šípů !  Stateční, veselí, odvážní a podnikaví. Vždy plni plánů, nikdy neměli dlouhou chvíli, nikdy je ani nenapadlo zradit svůj klub. Své spory a neshody v názorech dovedli kamarádsky a ve veselém duchu řešit a urovnat. Byli k sobě ohleduplní a přátelští. Tak je představil čtenářům a klubům Jaroslav Foglar. Tak je desetitisíce čtenářů chápalo, přijímalo a snažilo se být takovými jako oni. Velmi brzo se stali všeobecně známými a nebylo ani jediného chlapce a děvčete, kteří by tehdy nevěděli kdo jsou  RYCHLÉ ŠÍPY !!!

 

‘‘…Snažíme se být stejně odvážnými a čestnými hochy, jako jsou Rychlé šípy,‘‘ píše čtenářský 5664.KMH‘‘Chuchelští zálesáci‘‘-Velká Chuchle.

A čtenář V. Janoušek z Hořepníku vyjadřuje se o Rychlých šípech ve čtyřverší:

Mnohých hochů ideál není rytíř ani král. Jejich snem je beze vrší pýchy, míti klub jako Rychlé šípy.

Není snad ani jediného dopisu redakci Mladého Hlasatele, v němž  nebyla zmínka o Rychlých šípech. Chlapci a děvčata se nemohli ani dočkat pátku, kdy Mladý Hlasatel vycházel. A těch pátrání ! Kluby i skupiny čtenářů v Praze se vydávaly do zákoutí starých uliček, tajemných dvorečků, a tam pátraly po Rychlých šípech, Bratrstvu  Kočičí Pracky, Stínadlech, Tleskačově kůlně a po jiných místech, aby aspoň zjistily, zda některý z příběhů Rychlých šípů se  neodehrával právě tam.

Zpět