3/KLUBY MLADÉHO HLASATELE ZAHAJUJÍ

10.12.2016 13:05

Na jaře roku 1937 probíhají v redakci mladého Hlasatele horečná jednání. Foglarův návrh čtenářských klubů se dostává znovu na pořad jednání. A když se pak v dubnu celá záležitost v redakci měla rozhodnout s definitivní platností, mnozí ze zúčastněných nad  myšlenkou klubů kroutili nedůvěřivě hlavami. Jam Morávek-šéfredaktor Pražského ilustrovaného zpravodaje, velmi vlivný činitel v MELANTRICHU, po skončeném jednání sdělil JAROSLAVU FOGLAROVI: ‘‘No-když se vám těch klubů přihlásí sto, tak budete rád !  ‘‘

Jaroslav Foglar:

Znal jsem však potřeby a touhy hochů a děvčat lépe než tito nedůvěřiví pánové ! Záhy se kluby rozrostly jako houby po dešti.

A pak to přišlo ! 8. Května 1937. Toho dne však 36. Číslo II. Ročníku Mladého Hlasatele a na jeho 3. Straně se čtenáři dočetli  o tvoření čtenářských klubů. 8. Května se stal významným mezníkem nejen v historii časopisu Mladý Hlasatel, ale i v dějinách časopisectví pro mládež vůbec. Je to poprvé, kdy nějaký časopis překračuje rámec svého informačního a zábavného poslání a pokouší se výrazně ovlivňovat chování, jednaní a činnost desetitisíců chlapců a děvčat, vést je po cestě, kterou jim naznačí. 8. Květen představuje novou kapitolu v organizovaném dětském a mládežnickém hnutí. Čtenářské kluby se jednak staví po  bok existujících organizací pro mládež, jednak stojí zároveň nad nimi, neboť dávají mládeži možnost všestranné zájmové činnosti, regulované a diferencované samotnými chlapci a  děvčaty, a možnost družit se v přátelských skupinách i při členství v různých organizacích. 8. Květen se stal svátkem čtenářských klubů.  Památným dnem, na nějž nikdy nezapomenou desetitisíce čtenářů, neboť  tento den se uvolnila ona lavina, která s sebou strhla statisíce. To netušil ani sám Jaroslav Foglar, když čtenářské kluby v Mladém Hlasateli zakládal a když se jako mimoredakční spolupracovník  ujal jeho vedení.

Jaroslav Foglar:

V mých čtenářských klubech se chlapci a děvčata mají naučit ušlechtilosti, poctivosti, slušnosti a vůbec všem základním občanským ctnostem.

PRVNÍ KLUBY

 ,,Prorocká slova‘‘ spisovatele Jana Morávka, pronesená na závěr jednání o čtenářských klubech v redakci Mladého Hlasatele, se nesplnila. Skutečnost dala plně za pravdu Jaroslavu Foglarovi. Jakkoliv by se zdálo, že zpočátku  tvoření klubů  nepůjde  rychlým tempem, neboť šlo o věc dosud nepraktikovanou, že bude delší dobu trvat, než čtenáři pochopí smysl čtenářských klubů a jejich práce, skutečnost předčila všechna očekávání – k úžasu všech v MELANTRICHU, Mladém Hlasateli i samotného Jaroslava Foglara. Mládež pochopila Foglarovu myšlenku hned !  Jen tak je možné si vysvětlit, že již za týden  v 37. Čísle II. Ročníku Mladého Hlasatele píše o prvních klubech !  Do týdne po výzvě k tvoření klubů přišlo redakci na 50 přihlášek ! Padesát klubů za jediný týden !  A za čtrnáct dnů po 8. Květnu dostává klub Silná Pětka z Prahy-Nuslí jubieljní číslo 100 !  A za měsíc je přihlášeno přes 200 klubů. Mezi kluby jsou zastoupeny kluby ze všech zemí republiky: z Čech- 2. KMH ,,Chlapci ze Zastávky‘‘-Kladno, z Moravy-1.KMH ‘‘Pevnost‘‘- Hrušov nad Odrou, ze Slovenska – 6. KMH ‘‘ Bratislavská štyrka‘‘- Bratislava, z Podkarpatské Rusi-126. KMH ‘‘Odvážná Čtyřka‘‘-Buštino. Do klubovní práce se pouštějí nejen chlapci, hned v první desítce najdeme i dívčí klub: 5. KMH ‘‘Vše pro čest,‘‘ z Prahy II, který je i zároveň prvním pražským klubem. ( Pražáci, ač měli do redakce nejblíže, dali se ‘‘předběhnout‘‘ kluby z venkova). ČÍSLO KLUBU  Každému klubu uděluje redakce číslo podle pořadí, v jakém přihláška dojde. O přijetí do svazku klubů MH vydá redakce zvláštní potvrzení-DIPLOM.

Oficiální název klubu - např. 78. Klub Mladého Hlasatele „Veselá šestka‘‘- Rokycany. Klubovní legitimace. Každý člen klubu obdrží zdarma od redakce legitimaci jako doklad o svém členství v klubu. Do legitimace se lepí klubovní známky, které jsou otiskovány v časopise Mladý Hlasatel na Klubovní stránce. Polepenou legitimaci redakce vymění. Při odchodu z klubu musí legitimace zůstat klubu. Legitimace nelze používat jako osobního průkazu na veřejnosti. Za ztrátu legitimace klub může uložit členu  trest.  Redakce vydá členu legitimaci novou, je-li prokázáno, že ke ztrátě nedošlo z nedbalosti.

Kronika  Klub si píše kroniku, ve které zachycuje všechny události v klubu, záznamy o členech, jejich zdatnosti, úspěších mimo klub.  Do kroniky mohou psát  a kreslit všichni členové klubu, ale za její vedení zodpovídá písař klubu Vedle zápisů, které je třeba psát vtipně, živě, ne spolkařsky, by  měly být v kronice kresby, fotografie, všelijaké rámečky, vlepené dopisy od redakce a jiných klubů apod. Kroniku tvoří silná kniha s nelinkovaným papírem. Speciální kroniky  pro kluby bylo možné zakoupit u papírníka p. Zápotočného v Praze I., za 3,-Kč. Razítko klubu  Kluby si program vypracovávaly samy. Přesto ale redakce měla zájem na usměrňování a také v tom, aby práce přinášela vedle zábavy taky užitek. Chlapci a děvčata se měli zdokonalovat, být stále lepšími. K tomu jim měly napomáhat i Klubovní zákony, které redakce postupně vyhlašovala.

  1. Zákon: Cyklistický- „Každý člen klubu, pokud mu to dovoluje zdraví, naučí se jezdit na kole. ‘‘Byl vyhlášen 7.května 1938.
  2. Zákon: Denního cvičení – ,,Každý člen klubu bude každý den cvičit aspoň 10  minut‘‘. Byl vyhlášen 16. Září 1939.
  3. Zákon: Dobrého srdce – ‘‘Každý  klub jistě ve svém okolí zná nějakého starého osamělého člověka, který zdánlivě nic od nikoho nepotřebuje s nikým se nestýká apod. Nabídněte mu své služby-dojděte mu pro uhlí, opatřete mu nákupy, vyplňte úřední  listiny apod. Každý klub by měl být ochráncem a pomocníkem takového člověka.‘‘ Byl vyhlášen 20. Ledna 1940.
  4. Zákon: Plavecký – ‘‘Každý člen klubu se naučí do konce školního plavat. Plavci učí neplavce. Byl vyhlášen 4. Května 1940.
  5. Zákon: Prázdninové pomoci – ‘‘ Každý člen klubu bude o prázdninách pomáhat (podle možnosti) při polních prací.‘‘ Byl vyhlášen 22.června 1940.

 

 

 

KLUBOVNÍ STEJNOKROJE  Předepsány nejsou, protože jejich pořízení by stálo dost peněz a každý klub by si je třeba nemohl pořídit. Kromě toho by se nemusely všem ani líbit. Členové klubu  se ale mohou domluvit na společném stejném oblečení (např. sportovní dres, košile, bundy, trička). 89. KMH „Pravda Vítězí‘‘-Praha II si stanovil takovýto: černé trenýrky s bílými lampasy, modrá trička, vedoucí má na tričku hvězdu. 343. KMH má zase tento kroj: modré trenýrky, bílá trička, na levé straně modro-žlutý trojúhelník s písmeny MH, bílé čapky, lodičky s modrým lemováním. Podobně řada dalších klubů si zvolila společné jednotné oblečení.

 

KLUBOVNÍ ODZNAKY Jsou zavedeny záhy po vzniku klubů-od 18. Září 1937 (zpráva o nich se objevila ve 3. Čísle III. Ročníku Mladého Hlasatele). Odznak je kovový, mosazné barvy, kulatý, na zapichování do klopy. Redakce jej posílá klubům zdarma na základě předložení klubovních legitimací s vylepenými známkami z klubovních stránek Mladého Hlasatele. Tyto odznaky jsou zrušeny 13. Dubna 1940 v souvislosti se  zákazem nošení jakýkoliv odznaků na klopách. Látkové odznaky jsou zavedeny od 18. Listopadu 1939. Mají tvar rovnoramenného trojúhelníku o rozměrech 6x7 cm. Jsou trojbarevné s vytištěným klubovním číslem. Nosí se především na sportovních tričkách na levém rukávu košile, bundy nebo kabátu. Výrobcem odznaků je firma Plesnivý Praha. Zpráva o zavedení látkových odznaků byla uvedena na klubovní stránce v čísle 12. V. ročníku Mladého Hlasatele, vyobrazení odznaku pak ve 28. čísle VI. Ročníku Mladého Hlasatele.

 

KLUBOVNÍ VLAJKY  Jak má vypadat klubovní vlajka, určovaly první pokyny k práci klubů. Stanovení tvarů, rozměrů, barev a úpravy bylo provedeno 22. Května 1937. Vlajka klubu má tvar rovnoramenného trojúhelníka o rozměrech 30x50 cm s modrým podkladem. Nová vlajka je zavedena od 18. Listopadu 1939, vyráběná firmou Plesnivý Praha.  Má rovněž tvar rovnoramenného trojúhelníka, je menších rozměrů (16x  26 cm) a podkladovou barvou je žlutá.

 

KLUBOVNÍ PÍSNĚ  Hymny klubů Mladého Hlasatele daly podnět ke skládání klubovních písní v klubech. Jiné kluby si zase za hymnu svého klubu vybraly některou oblíbenou píseň.

 

Pochod 1384. KMH „Zlatý šíp“ - Miletín

Chcete-li mít děti stále veselé, kupujte jim Mladého Hlasatele, poznáte, že i zábava ta, pro chlapce i děvčata, je rozveselí na týden  celý.  Že Mladý Hlasatel dobře pobaví,  o to nemusíte mít obavy, od pondělka do neděle budou číst jen Hlasatele, co vám povídám, každý pozná sám. Samostatné práci navyknou cele jenom v klubu Mladého hlasatele, kterého je povinností přivykat poctivosti, spolupracovat, svou vlast milovat. Poslechněte nyní, co vám povídám, uvidíte, že vám dobrou radu dám. Zábavu na týden celý najdete  jen v Hlasateli. Kdo by se chtěl o tom přesvědčit líp, dobré rady dá mu jistě Zlatý Šíp, klub Mladého Hlasatele, který dodržuje cele svoji povinnost, pravdu, poctivost.

Píseň KMH „Králováci“- Stachy

Pod modrou oblohou naše cesta do dálek ubíhá za obzor… Všichni chceme uletět z šedi města do krásné Šumavy, lesů, hor-tam, kde vesničky na stráni stíny starých hvozdů chrání; tam, kde střeží rodný krov Javorník a CHuránov !

 

HYMNA DÍVČÍHO 10816. KMH „Čtyřlístek z Jiráskova kraje‘‘-Hronov

Dál, přátelé, práce volá, ruku v ruce, jděme VPŘED, povinnosti věčně plňme, vystavme si nový svět ! Úspěch v naší síle bude, proto braňme právo, čest. Vlasti věrni v každé chvíli svatým právem naším jest.

PRÁCE KLUBŮ  „Kluby si společně vynalézají ušlechtilou zábavu… snaží se být co nejužitečnější svému okolí… svou činnost vyvíjejí na vycházkách, pravidelných týdenních schůzkách, cvičeních, besídkách i v obyčejném denním životě…“ To je výňatek z ustanovení o čtenářských klubech. Činnost klubu je opravdu všestranná. Jak uvnitř klubu, tak i mimo klub. Základními formami činnosti jsou klubovní schůzky, výpravy, cvičení a závody, besídky a ostatní odvětví podle iniciativy a zájmů členů klubu.

KLUBOVNÍ SCHŮZKA   Koná se jednou za týden. Schůzky se číslují, vede se o nich záznam v deníku či kronice. Schůzka se může konat v bytě členů, v klubovně, venku v přírodě nebo jiném romantickém prostředí (v lese,  chýši apod.).  Schůzka má  slavnostní  zahájení. Vedoucí povstane, vážně a důstojně zahájí schůzku slovy: „Zahajuji 28. Schůzku 67. Klubu Letecká Eskadra v Třebíči.‘‘  Program schůzky je různorodý a pestrý. Písař klubu přečte záznam o posledním podniku klubu v kronice. Debatuje se o minulém a příštím podniku, řeší se různé klubovní záležitosti. Uvažuje se o návrzích k činnosti.  Společně si prohlédneme nové číslo Mladého Hlasatele. Pak následuje výcviková část: cvičí se morseovka, učí se vázat uzly, stavět stan, práce s mapou a busolou a jiné věci ze zálesácké čítanky. V programu schůzky nesmějí chybět veselé a závodivé hry, zpěv písní. Před zakončením schůzky provedeme úklid místnosti, kde se schůzka konala.  Zakončení schůzky je opět slavnostní: Vedoucí povstane a prohlásí schůzku za ukončenou. Na rozloučenou je dobré zakřičet klubovní heslo či zazpívat klubovní či jinou píseň.

 

KLUBOVNÍ VÝPRAVA    Podniká se v sobotu, neděli nebo jiný svátek, zkrátka ve volný den. Je to v podstatě výlet-polodenní, celodenní či výlet přes noc se stany.  Předchází mu příprava. Cíl výletu je zpravidla předem domluven na klubovní schůzce. Zda se také stanoví, co vzít sebou za výzbroj a určí se, kdo co vezme společné, pro celý klub potřebné výzbroje ( kotlík, stan, lékárnička atd.).  vedoucí si připraví program výpravy. I  cestou na místo-tábořiště je třeba něco zábavného podnikat:  

hrát hry, cvičit orientaci, pochod podle mapy, jít podle pochodových značek, plnit předem stanovené úkoly apod. Po příchodu na tábořiště nejprve upravíme místo, své věci řádně uložíme. Program je pestrý: hry zábavné i závodivé, různé zkoušky zdatnosti, koupání, cvičení, běh, pozorování a pozorování přírody, vyprávění, vaření, stanování atd. Zde se uplatňují v praxi procvičované zálesácké věci z klubovních schůzek. Je-li výprava s nocováním venku, využije se večera ke hře či táborovému ohni. U táboráku se vypráví, zpívá a baví. Nikdy se ale na tomto ohni nevaří, neopékají vuřty, ani se nesuší prádlo a boty ! Stane-li se některé tábořiště oblíbeným a chodí-li tam klub častěji, je dobré dát tábořišti přiléhavé jméno-např. U tří  borovic, Pod vodopádem, Údolí úmluvy, Sluneční paseka, Tábořiště přátelství, Měsíční údolí apod. Ani jedna skutečná jarní a letní neděle by neměla být nevyužita ! Ale i na podzim jsou krásné výpravy.

CVIČENÍ A ZÁVODY Mohou se konat v kterýkoliv den. Klub se sejde, aby  si zacvičil v přírodě (prostná, překážkový běh, atletické disciplíny, házení na cíl i na dálku, bobřík síly, cvičení rovnováhy a obratnosti), zahrát si závodivé hry či nějaký turnaj. Možno hrát volejbal ve dvojicích, stolní tenis, v zimě bruslit, lyžovat. V těchto cvičeních a závodech se uskutečňují i meziklubovní střetnutí a sportovní utkání v různých sportech, také soutěže a hry, které klub pořádá pro chlapce a děvčata z ulice, školy, vesnice, okolí apod. Uskutečňuje se podle časových možností, ale vždy aspoň jednou měsíčně. Pro nevlídné dny je možné přemístit do klubovny či jiné místnosti a hrát stolní tenis, šachy, dámu apod.

BESÍDKA Je to podnik pro sobotní podvečery či odpoledne a také pro neděle, kdy počasí znemožňuje pobyt venku. Je to vlastně jakási zábavná schůzka. Členové si připraví aspoň po jednom bodu programu:  vyprávění, scénku, humor, píseň i hádanky, soutěž, zahrají na hudební  nástroj, přednesou báseň. Program doplní prohlížení kroniky, časopisů a knih. Když se setmí, sesedne se klub kolem kamen a drží ‚,černou hodinku‘‘, při  níž se zpívají klubovní a táborové písně, vypráví strašidelné příběhy, vaří čaj. Besídku je možné uspořádat pro rodiče, případně pro pozvané chlapce a děvčata, je-li klub schopen vystoupit se svým programem před publikem. DALŠÍ PODNIKY Závisí na zájmech, iniciativě a schopnostech  členů klubu. Mohou to být prázdninové klubovní tábory, putování, výstavky (např. známek, vlastních výrobků), modelářství, divadlo, chemické pokusy, radiotelegrafie, sport, filatelie atd.

SLAVNOSTNÍ PODNIKY   Jejich tradice se vytvoří  během klubovní práce. Budou jimi určité jubilejní schůzky, dále oslavy klubovních výročí a svátků (vznik klubu, 8.květen-svátek klubů). Ale také podniky, které si klub sám jako slavnostní vytvoří: vánoční besídka, skládání klubovního slibu, klubovní volby, tradiční hry a závody, oslavy svátků svých členů aj.

KLUBOVNA  Mít střechu nad hlavou by mělo být touhou každého klubu. Vždyť počasí není pořád příznivé, aby klub mohl přenést veškerou činnost,  ven do přírody.  Klub usiluje o získání nějaké místnosti pro klubovnu, v níž by se mohl scházet na svých schůzkách, besídkách, kdykoliv a v jakékoliv klubovní práci. Za klubovnu poslouží menší místnost, ale i suchý, světlý sklep, dřevník, kůlna, kout na půdě, srub, chata, vlastnoručně zrobené přístřešky či někde venku. Klubovnu si klub zařídí po svém, bude mít jistě zálesácký ráz. Nábytek je starší, sehnaný od rodičů členů či jiných dospělých, ale nejlepší je, když si členové tento nábytek upraví či dokonce vyrobí sami. Pro klubovnu je potřeba stůl a stoličky, nějaká skříň, lavička, polička na knihy. Stěny vyzdobíme vlastními kresbami a obrázky zálesáckého ražení, umístíme tu někde velký oznamovatel s pěkným záhlavím, na čelní stěně určitě bude mít své místo vlajka, diplomy, fotografie apod. Kluby si klubovny upravovaly podle svých představ a fantazie.

HLÁŠENÍ  Vedle plnění ustanovení pro čtenářské kluby vůči redakci Mladého Hlasatele  ještě jednou povinnost: posílat pravidelně každý měsíc (klubovní hlášení.). Byla to jakási zpráva o klubu, jeho práci a činnosti. Sestavovat a psát toto hlášení bylo povinností písaře klubu. Pro hlášení byly stanoveny požadavky:

-mělo být psáno na formátu papíru A4, nelinkovaný a jen po jedné straně papíru,

-muselo obsahovat datum, předepsané záhlaví: např: 8708 . KMH ,,Bílý Tesák‘‘-Praha se hlásí, podpisy písaře a vedoucího, zpáteční adresu, na kterou má být poslána odpověď.

V hlášení se pak vypisovaly změny ve stavu členstva, činnost klubu za uplynulý měsíc, dotazy a žádosti redakci atd. Chtěl-li klub od redakce písemnou odpověď, musel přiložit do hlášení obálku s neupotřebenou známkou. Jinak redakce odpovídala prostřednictvím Klubovní pošty na stránkách Mladého Hlasatele. Kluby mohly hlášení všelijak vyzdobit, nakreslit do záhlaví znak svého klubu, či nějakou kresbu, barevně pastelkami či tuší nebo barvami. Během těch několika let práce poslaly kluby redakci Mladého Hlasatele tisícovky vzorných hlášení. Z nich se dovídá o vzorné činnosti, ale i o malířských a kreslířských kvalitách členů klubu, o slohové vytříbenosti a schopnostech písařů. Vzorná hlášení klubů jsou později vystavována v redakční klubovně.

ŘÍZENÍ KLUBŮ   Kluby Mladého Hlasatele řídil Jaroslav Foglar především  prostřednictvím Klubovní stránky v časopisu, kde vycházely náměty pro činnost klubů, zprávy o práci klubů a klubovní pošta. Jiným prostředkem řízení byly odpovědi klubům na hlášení na korespondenčních lístcích nebo dopisem.  V redakci měl každý klub zvláštní obálku, do níž se ukládala korespondence (přihláška, hlášení, kopie odpovědí) a na její přední stranu se prováděly různé záznamy.

Z ČINNOSTI PRVNÍCH KLUBŮ  Za měsíc po výzvě k zakládání čtenářských klubů je přihlášeno 246 klubů. Při uzávěrce II. Ročníku Mladého Hlasatele 25. Června 1937 redakce přiděluje 291. Klubovní číslo. Během prázdnin, kdy redakce má ,,dovolenou,, a většina mládeže tráví prázdniny v táborech a mimo své bydliště, se nárůst klubů poněkud zpomalil, přesto však do 25. Srpna 1937 jejich počet vzrůstá na 313 klubů.  Zajímavý je i pohled na to, jak kluby vznikaly ve  větších městech. Prvním klubem v PRAZE byl 5. KMH ‘‘Vše pro Čest‘‘, v Bratislavě 6.KMH ‘‘Bratislavská Štyrka,‘‘ v Brně 19. KMH‘‘Plným tempem Vpřed!‘‘, v Plzni 180. KMH ‘‘Letečtí nadšenci‘‘,v Krkonoších 248. KMH ‘‘Junáci z Košic‘‘, v Užhorodě 320.KMH‘‘Podkarpaští junáci‘‘, v Olomouci 324.KMH‘‘Olomoučtí kamarádi‘‘, v Mukačově 435.KMH‘‘Zlatý Lev‘‘. Nejen výčet a statistika dokazují životnost klubovní myšlenky, ale především ČINNOST KLUBŮ je důkazem, jak užitečná a přitažlivá je tato úplně nová forma činnosti. Kluby se mají čile k životu. Podnikají výlety, konají závody, cvičení, schůzují, začínají psát kroniky a klubovní časopisy, navazují spolupráci s dalšími kluby.

Kluby č. 1. ‘‘Pevnost‘‘ a č. 4. ‘‘Pevná čtyřka‘‘ z Hrušova nad Odrou hned od svého vzniku výborně spolupracují, závodí, rozšiřují dále klubovní myšlenku mezi chlapci a děvčaty v Hrušově-jejich zásluhou tu vznikl další klub KMH 125 ‘‘Čtyřlístek‘‘. Klub č. 1 ‘‘Pevnost‘‘ půjčuje výtisky Mladého Hlasatele do místní veřejné čítárny. KMH 24 ‘‘Na stráž‘‘ z Vysoké nad Jizerou pořádá přednášky k první pomoci. KMH 169 ,,Věrná stráž‘‘ z Černíkova u Klatov si vzal za úkol pečovat o Husův pomník v obci. KMH 125 ,,Čtyřlístek‘‘ z Hrušova nad Odrou je klubem vodáků. Chlapci si zhotovili plánek na stavbu kajaku a vyrábějí ho z vrbových prutů. KMH 147 ‘‘Mezinárodní čtyřka‘‘ z Prahy je opravdu klubem s mezinárodním obsazením. Tvoří jej chlapci Češi, Slováci a Rusové. KMH 15 ,, Jeníkovští ostříži,, z Golčova Jeníkova pěstuje zajímavou a neobvyklou lehkoatletickou disciplínu-hod kladivem. KMH 37 ,,Čmud,, Přerov získal tolik členů, že vytvořil čtyři zvláštní oddělení. KMH 264 ,,Vlaštovky‘‘ z Havlíčkova Brodu vybíral pokuty za neúčast na schůzce či opožděný příchod. Co vybral, věnoval chudé nemajetné mládeži.  KMH 225 ,,Sportovní čtyřka‘‘ z Litoměřic si stavěl malou chatu a sestavil krystalový radiopřijímač. KMH 104 ,,Svorní chlapci‘‘ z Popkovic každý den cvičil, hrál stolní tenis a pořádal výlety.

Zpět