15/ ČASOPIS VPŘED

20.04.2019 13:03

15/ ČASOPIS VPŘED

Plných pět let museli chlapci a děvčata čekat na skutečného nástupce Mladého Hlasatele. Stal se jím až časopis Vpřed za řízení JAROSLAVA FOGLARA. Když se po vynuceném odchodu z Junáka ujal řízení upadajícího Vpředu, povolal ke spolupráci osvědčené pracovníky z dob Mladého Hlasatele, dal Vpředu hlasatelský ráz-a časopis Vpřed se rázem stává největším časopisem pro  chlapce a děvčata !  Náklad zanedlouho po  příchodu JAROSLAVA FOGLARA  stoupá o plných 400% a časopis vychází ve 200 000 výtiscích týdně. A nebylo v té době  snadné  stát se největším, a tedy i nejoblíbenějším časopisem. Záhy po skončení války dochází k rozmachu časopisectví a postupně  začínají vycházet nové a nové časopisy pro  mládež. V době, kdy JAROSLAV FOGLAR začíná přebudovávat Vpřed, má časopis Junák své dětské krůčky díky Jaroslavu Foglarovi dávno za sebou a představuje druhý největší časopis-týdeník, vycházející  ve 150.000 výtiscích. Junáku tak velký úspěch zajistil J. Foglar s položeným základem v hlasatelském stylu, v němž časopis prakticky pokračoval i po jeho odchodu J. Foglara z redakce. Junák přinášel dobrodružné povídky, vkládaný román, kreslené seriály, stránku prací našich čtenářů, stránku námětů pro práci v junáckých oddílech, soutěže, hádanky, junácké zpravodajství. Jeho redaktoři neváhali použít námětů J. Foglara a kopírovat i Vpřed. Třetím největším časopisem byl časopis Radostné Mládí, nástupce někdejší Dětské neděle. Byl to časopis pro katolickou mládež, který se chtěl postavit po bok největším časopisům. Přestože začal používat osvědčených způsobů, jeho obsah i technická úroveň za oběma největšími časopisy zůstávaly značně pozadu. Státní pedagogické nakladatelství spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým vydávají několik časopisů pro mládež. Největší z nich jsou noviny Mladý Hlas, které nahradily předválečný a válečný Mladý Svět. Tento časopis měl zajištěn odběr, neboť  byl povinný pro žáky měšťanských škol a nemusel o své čtenáře prakticky bojovat. Navíc obsahem, formátem i uspořádáním se blížil značně k novinám.  Pak tu vycházel čtrnáctideník Klas Mladých, který navazoval na dřívější časopis Klas. Tento časopis jako jediný byl oficiální literární  kritikou hodnocen jako časopis nejlepší. Kritika totiž  stále dokola odmítals požadavek vysoce uměleckého časopisu, bez jakéhokoliv náznaku dobrodružství apod. Časopis Klas Mladých byl časopisem jak po stránce obsahu,  tak i ilustrační, nevýrazný, málo přitažlivý pro opravdové chlapce a děvčata. Jeho redakce se úzkostlivě vyhýbala např. i pestřejším barvám (používala jen barev žluté, hnědé, modré), rovněž obsah tvořily především básně, povídky a úryvky z knih uznávaných autorů, v  převážné míře starších. Pokud časopis sáhl po příběhu dobrodružném, bylo to výjimečně a navíc dobrodružství hodně zvětralé. Časopis  měl sportovní stránku, stránku,  prací čtenářů, stránku Co číst a místo seriálu otiskoval reprodukce kreseb, obrazů, dřevorytů atd. Přesto i tento časopis leccos kopíroval-např. pokoušel se řídit kluby časopisu, zavést čtenářský odznak, různé hlídky po vzoru Vpředu. Vycházel v malém nákladu a z jeho redakce se rekrutovali také nepřátelé Vpředu. Třetím časopisem Státního Nakladatelství pak byl časopis Český Domov, zaměřený vlastivědně. Tento časopis měl ráz spíše populárně  naučný, nestavěl si za cíl být něčím víc než zajímavým čtením. Byl tištěn barevným hlubotiskem-každé číslo v jiné barvě: modré,  zelené, hnědé, černé. V roce 1947-48 začal zde vycházet ještě časopis Karavana,  zaměřený na zpravodajství a zajímavosti ze světa.

Organizace Junák začala v roce 1946 vydávat další časopis Skautka pro členky své organizace, který však zdaleka nedosahoval úrovně svého protějšku pro chlapce Junáka. Se svými časopisy pro mládež přišly i další organizace – Sokol začal vydávat časopis Nazdar. Orel vydával nejprve přílohu svých novin, určenou pro mládež, která se v roce 1947 změnila v časopis Orlík (kopíroval hodně věcí podle Vpředu – např. čtenářské kluby, kreslený seriál, hlídku obdobnou Bobří Hrázi aj.), Československý Červený Kříž časopis Zdravý Svět, Aeroklub republiky Československé časopis Mladý Letec. Vychází i mnoho časopisů náboženských, které však bývají rozšiřovány většinou kněžími. Na stránky novin a časopisů se dostávají jen časopis Anděl Strážný (katolický) a Bratrstvo (evangelický). Vydavatelství Svazu České Mládeže začíná postupně vydávat časopisy pro různé věkové stupně. Tak pro nejmladší vychází v Mladé Frontě Mateřídouška, pro chlapce a děvčata Vpřed, pro studenty Středoškolák a pro technickou činnost Mladý Technik. Kromě toho vydávají časopisy pro mládež také v Brně-Brouček a Vlaštovička. Oba svým obsahem jsou určeny mladším dětem. O žádném z poválečných časopisů -kromě nábožensky zaměřených – se v podstatě  nedá říci, že by šlo o časopisy vysloveně špatné. Ve většině  z nich  však  je vidět, že jejich redaktoři se hodně učili v Mladém Hlasateli nebo neváhali použít dobrých myšlenek ze Vpředu. Mnohé z časopisů využívaly i některých  spolupracovníků Vpředu (Orlík a Anděl Strážný J.K. Babyho, Orlík a Klas Mladých dr. J. Fischera) nebo odchovanců  J . Foglara (v redakci Junáka pracují  dva bývalí členové Foglarova junáckého oddílu, do Radostného Mládí píše jiný člen oddílu apod).

Časopis Vpřed nad všemi těmito časopisy  vítězí a stává se bezesporu největším a nejčtenějším časopisem pro mládež v poválečném období. Začal  vycházet 18. července 1945 jako čtrnáctideník. Prvních 9 čísel bylo tištěno černobíle, od 10 čísla mění formát a je tištěn barevně. Od 18. čísla se stává týdeníkem a zároveň se mění jeho redakce. Po celý I. ročník časopis vycházel dost nepravidelně, se zpožděním (tiskl se v pohraničí). I. ročník byl ukončen 38. číslem 27.8. 1946. II. ročník zvětšuje formát a rozšiřuje počet stran na 20. Je zaveden tolik žádaný vkládaný román. I když  je časopis tištěn už v Praze, potíže s tiskem trvají a na jeho první číslo  si musí  čtenáři počkat až do 24. října 1946. Tisk prvních čísel není kvalitní a 3. číslo bylo dokonce z části vydáno jen černobíle. Postupně se ale situace zlepšuje a časopis začíná  vycházet pravidelně každé úterý. Ročník končí číslem 38, které vyšlo 15.7. 1947. Jako  číslo 39 až 42 vyšel sešit příběhů Rychlých šípů. Na II. ročník jsou vydány desky šedé barvy s modrým hřbetem. III. ročník začíná vycházet 2. září 1947.

Vychází v nákladu 210 tisíc výtisků. Ročník má 45 čísel a končí 5.7. 1948. Jsou na ně vydány oranžové desky s karmínově červeným hřbetem. Jaroslav Foglar  se svými spolupracovníky udělal ze Vpředu  opravdu  významný  výchovný a vzdělávací prostředek, přitom ale velmi poutavý, zábavný a oblíbený. Základem týmu, který přivedl Vpřed na úroveň, která neměla v časopisectví pro  mládež obdobu, byli především Foglarovi spolupracovníci z Mladého Hlasatele dr. Karel Bureš, Strýček Tomy, Mirko Musil, dr. Jan Fischer, Bohumil Konečný-Bimba, Václav Junek, František Běhounek. Jen OTAKAR BATLIČKA chybí-zahynul v koncentračním táboře  MAUTHASEN… Nastupují ale mladí spolupracovníci-odchovanci Mladého Hlasatele-Stáňa Sohr, Václav Skřivánek, Rudolf Pleiner, a další. Časopis řídí dr. Karel Bureš a JAROSLAV FOGLAR. Odpovědným redaktorem časopisu byl Jaroslav Foglar. Hlavními ilustrátory byli dr. Jan Fischer, Bohumil Konečný-Bimba, Václav Junek, jim pak sekundovali Jaroslav Pecháček, Rudolf Pleiner, František Nedvěd a další. Jednotlivé části časopisu řídili: povídky dr. Karel Bureš, kulturní stránku (od II. ročníku) Jirka-Sirka (František Listopad), létající modely a domácí dílnu Mirko Musil, politickou výchovu a chemickou dílnu V. Skřivánek, stránku našich čtenářů Stanislav Sohr, sportovní stránku dr. Karel Bureš, sportovního vševěda František Žemla, přírodovědné články doc. Dr. Jan Obenberger, Z Bobří Hráze a stránku čtenářských klubů Jaroslav Foglar, hlídku filatelie Milan Motejl, sokolskou hlídku Viktor Heller, fotografickou hlídku Svatopluk Sova, Koutek české hádanky Strýček Tomy (Erik Sterzigner). A jaký časopis tato redakce připravovala ?

Titulní strany přinášejí reprodukce fotografií nebo kresby a náměty ze života mládeže nebo výjevy z povídek, románů a seriálů časopisu. 18.číslo I. ročníku má obrázek slavných postav Rychlých šípů, signalizující nový obsah časopisu i nový seriál. Zbývající obrázky na titulní stránce v I. ročníku jsou vesměs reprodukce fotografií, přibližující život chlapců a děvčat. I II. ročník začíná s titulním obrázkem, mající vztah k Rychlým šípům-tentokrát k románu Stínadla se Bouří, který začíná vycházet jako románová příloha. Vedle fotografií se na titulních stránkách objevují kresby od Václava Junka  a Bohumila Konečného-Bimby (13). Kreslené titulní strany v ročníku převládají. Ve III. ročníku převládá na titulní stránce opět kresba před fotografií. Jsou to obrázky malířů Václava Junka a Bimby. V druhé polovině ročníku se pak objevují také obrázky malířů Františka Nedvěda, Bohumila Trefila a Oty Štembery. V každém ročníku se na titulní stránce objevily náměty z činnosti čtenářských klubů. Obsahovou páteř Vpředu tvořily povídky, romány na pokračování a obrázkové seriály. V každém čísle Vpředu byly uveřejněny nejméně dvě velmi zajímavé povídky. Zatímco v Mladém Hlasateli počet autorů povídek nebyl velký (dominantní postavou tehdy byl Otakar Batlička), Vpřed má autorů-povídkářů k dispozici více. Proto také povídky ve Vpředu jsou tematicky pestřejší a mnohotvárné. Seriál povídek zahajuje cyklus jedenácti posledních povídek Otakara Batličky, napsaných ještě pro Mladý Hlasatel. A hned na ně navazuje pak svými dobrodružnými povídkami z dalekého severu a dalekých krajů, především pak z válečných bojů na vodách moří a oceánů, dr. František Běhounek. Povídky z bojů čs. letců za II. světové války v I. ročníku píše Václav Kubec, kterého ve II. ročníku v líčení osudů čs. letců za války v Anglii střídá kapitán letectva Václav Robert Bozděch. Ve III. ročníku vychází povídkový cyklus Z cest a lovů v Africe, který píše Miloš Bílý. A pak je tu celá řada jednotlivých povídek autorů známých již čtenářům Mladého Hlasatele: Jaroslava Pecháčka, Vítězslava Illicha, Antonína Veverky, Jiřího Zd. Nováka aj. Dobré povídky pro Vpřed píší noví autoři Stanislav Sohr, Bohumil Konečný-Bimba, Mirko Šmíd, V.J. Šindelář, Jaroslav Petrbok, Richard Hybner, Ervín Hrych, Zdeněk Zizius, Karel Hroch, Edvard Cenek, Ludvík Souček (Luis Knot) a další. Ve Vpředu zveřejňuje několik dobrodružných povídek  také JAROSLAV FOGLAR pod pseudonymem Dug Savigan nebo Jestřáb. Objevují se tu také povídky jiného známého spisovatele - J.K. Čemuse. Ve III. ročníku vychází na pokračování delší povídka „Ukradená třídní kniha“, jejímž autorem je pan  Galli (č. 2-6). Kromě tohoto se v časopisu objevují některé povídky autorů cizích, zejména ruských.

Tématika těchto dobrodružných povídek  je různorodá. Nejvíce je povídek o bojích za II. světové války, a to jak na frontách, tak v týlu nepřítele, hned za ně se řadí povídky s náměty nejrůznějších dobrodružství, lovecké a cestopisné povídky, povídky ze života chlapců a děvčat, povídky z přírody, sportovní povídky a jen zcela výjimečně povídky klasické a historické. Také ukázek z knih vychází poměrně velmi málo. Každá povídka je ilustrovaná. Ilustrace povídek prováděli především Václav Junek, Bohumil Konečný, Jaroslav Pecháček  a jen zcela ojediněle jiní ilustrátoři. Povídky byly vždy tištěny na stránkách s barevným tiskem, takže ilustrace jsou barevné. Kromě těchto delších povídek vycházely ve Vpředu povídky psané čtenáři. Ve II. ročníku je možné tyto povídky čtenářů nalézt téměř v každém čísle.

Román na pokračování začíná v časopise prakticky od samého počátku. Jedná se o dosud nepublikované romány. Od II. ročníku vedle románu na pokračování na stránkách časopisu vycházejí romány na pokračování jako vkládaná samostatná příloha. Prvním takovým čtením na pokračování byl text Oty Šafránka Bosí Rytíři s podtitulem „román  o žižkovských klucích,“ jakási rádoby napodobenina klukovského románu a pohádky, kterou sami čtenáři považují za prostoduchou a naivní, jak vyplývá z redakčního článku v 17. čísle I. ročníku. Tento „román“ nebyl ukončen, jeho otiskování bylo přerušeno v 18. čísle po změně redakce. Ilustrace k Bosým Rytířům kreslil Ota Štembera.

V horách větrné řeky byl název druhého románu na pokračování na stránkách časopisu. Byl to dobrodružný napínavý příběh švédského vědeckého pracovníka, autorova přítele Frithjofa Storma-Johnsona ze skalistých hor z doby kdy se zabýval lovem horských beranů. Začal vycházet v 15. čísle I. ročníku a skončil ve 25. čísle. Ilustroval jej  opět Ota Štembera. Třetím románem byl příběh napsaný JAROSLAVEM FOGLAREM-román o životě a příhodách  junáckého oddílu, čerpající námět ze skutečné práce oddílu, jehož vedoucím byl autor románu. Děj románu navazuje na události, vylíčené v populární knize Pod Junáckou Vlajkou, považované do té doby za nejlepší skautský román u nás. První část románu DEVADESÁTKA POKRAČUJE vycházela v časopise Junák (v 1.-18. čísle XXVII ročníku), hlavní část pak ve Vpředu od 25. čísla I. ročníku do 16. čísla II. ročníku. Román ilustroval člen Foglarova oddílu Radomír Pleiner. Posledním románem, vycházejícím na stránkách časopisu, byl opět dobrodružný příběh Poslední náboj Stroma-Johnsena. František Běhounek tentokrát vypráví o příhodách svého přítele z arktické Kanady-západního břehu Severního Devonu, kam se Storm-Johnson vypravil jako zpravodaj jednoho amerického listu hledat cestovní deník polárního badatele dr. Fredrica Cooka. Román vycházel  v 17.-29. čísle II. ročníku. Ilustroval jej Václav Junek. Ve III. ročníku na stránkách časopisu román na pokračování nevycházel.

Vkládané romány na pokračování tvořily časopiseckou přílohu. Staly se oblíbenými již v dobách Mladého Hlasatele a vehementně se jich  dožadovali i čtenáři Vpředu. Redakce mohla jejich přání vyhovět až  od II. ročníku. Aby čtenářům nějak nahradila ztrátu z I. ročníku, chtěla vydat 1. a 2. románovou přílohu přímo jako knihu-a toto také čtenářům přislíbila na základě dojednání s tiskárnou. Prvním svazkem měl být Foglarův román Hoši od Bobří Řeky a druhým Záhada Hlavolamu. Proto, když začíná vycházet ve II. ročníku vkládaný román, nese označení jako 3. svazek a další pak jako 4. svazek. Žel- 1. a 2. svazek údajně pro nedostatek papíru jako knihy vydány nebyly, a tak románové přílohy ve III. ročníku pak dostávají označení jako 1. a 2. svazek. Na jednotlivé romány jsou vydávány původní poloplátěné desky. Celá románová knižnice dostala název KNIŽNICE  RYCHLÝCH ŠÍPŮ a vyšly celkem čtyři svazky:

1.svazek-Souboj s osudem V.R. Bozděcha-vypráví o osudech čs. letců za války v Anglii. Vycházel od 5. do 29. čísla III. ročníku s ilustracemi Václava Junka. Pro svůj rozsah byl rozdělen na dva díly. Jeho II. díl měl vycházet ve IV. Ročníku, k čemuž  již nedošlo. Desky na román mají oranžovou barvu a červený hřbet.

2.svazek-Tři dobrodružství-zahrnuje tři delší povídky: Vzhůru na Mont Blanc Edvarda Cenka o příhodách tří českých studentů při výstupu na nejvyšší horu v Evropě, Haló, Martinique Gerharda Toondera-námořní příběh z doby  po I. světové válce,  kdy rádiové stanice na lodích byly teprve novinkou, a Čuk a Gek Arkádije Gajdara-příběh chlapců-dvojčat, kteří jedou navštívit svého otce, pracujícího v tajze. Povídky vycházely od 30. do 44. čísla III. ročníku. Všechny ilustroval Bohumil Konečný-Bimba. Desky jsou okrové barvy s hnědým hřbetem.

3.svazkem je román JAROSLAVA FOGLARA Stínadla se Bouří, navazující na román Záhada Hlavolamu. Vycházel v 1.-28. čísle II. ročníku. Ilustroval dr. Jan Fischer. Desky světle zelené se šedozeleným hřbetem.

4.svazek-Srub u Zlatého klíče Michaela Bernarda-vycházel již v Mladém Hlasateli, kde nebyl ukončen, protože po  jeho 8.pokračování byl časopis zastaven.  Je to chlapecký western.  Vycházel od 29. čísla II. ročníku do 4. čísla III. ročníku. Ilustroval Bohumír Čermák. Desky měly světlounce oranžovou barvu a červený hřbet.

Součástí zábavné části časopisu byly kreslené obrázkové příběhy-seriály. Seriály měly a mají řadu odpůrců, kteří o nich tvrdí, že ohlupují čtenáře, odvádějí je od četby knih apod. Tato tvrzení vycházejí z ryze teoretickoestetických hledisek a nebyla potvrzena praktickými důkazy. Seriál je možno označit za jakéhosi bratříčka filmu-a navíc má obrovskou možnost instruktivní. Vpřed uveřejňuje postupně několik seriálů. Nejproslulejší jsou Rychlé šípy, kreslené příběhy chlapeckého klubu, jež si získaly proslulost již v dobách Mladého Hlasatele. Příběhy píše Jaroslav Foglar a Kreslí dr. Jan Fischer. Vycházejí na poslední stránce každého čísla Vpředu od 18. čísla I. ročníku do 45. čísla III. ročníku (celkem 103 příběhy). Ve II. ročníku k nim přistupuje další seriál, vědeckofantastická Výprava Toma Bartona, vycházející od 1. do 38. čísla II. ročníku. Psal jej dr. Tomek (Fr. Běhounek) a kreslil Václav Junek. Jeho pokračování mělo vycházet ve IV. ročníku. Spolu s Rychlými šípy od 18. čísla I. ročníku až do 26. čísla III. ročníku vycházel seriál o kačeru Donaldovi, známý již z Mladého Hlasatele. Autorem kreseb je Walt Disney, text píší různí autoři (V. Prokop, V. Skřivánek). Ve III. ročníku vychází dobrodružný seriál Pim a Red, který podle zahraničních pramenů upravil JAROSLAV FOGLAR. Vycházel v 1. až 12. čísle a kreslil jej jugoslávský student Saša Dobrilov. Na tento seriál pak navázal poslední seriál Za poklady starých Inků s postavami Pima a Reda. Vycházel od 27. do 37. čísla III. ročníku. Psal jej JAROSLAV FOGLAR a kreslil Václav Junek.

K zábavné části časopisu patřily soutěže. První soutěží, vypsanou ještě redakcí Oty Šafránka  v 10. čísle  I. ročníku,  byla soutěž OBRAZY SE VÁS PTAJÍ. Měla tři části a čtenáři měli podle fotografií určit ptáky, zvířata, květiny, stavby, hrady,  významné osobnosti, názvy knih a jejich autory.  Soutěž nebyla zvlášť náročná. V 18. čísle  I. ročníku se objevují první úkoly nové soutěže-SOUTĚŽ VŠESTRANNOSTI,  která následuje jen cíl zábavný, ale také výchovný. Jejich 21 úkolů je velmi náročných-bruslení, lyžování, kopaná, 8 hodin veřejně prospěšných prací, jízda na kole, členství a práce v některé z organizací pro mládež, vlastní knihovnička, modelářství, odbíjená, tenis, pomoc doma v hospodářství, znalost hry na hudební nástroj, plavání, učení se cizím jazykům, dobrý prospěch ve škole, hra v šachy, kamarádství. Podmínky vycházely od 18. do 26. čísla. Autorem soutěže byl JAROSLAV FOGLAR. Soutěž byla dotována pěknými cenami. II. ročník se uvedl velkou čtenářskou soutěží PO STOPÁCH ALVAREZA. Popularita stejnojmenné hry v románě DEVADESÁTKA POKRAČUJE byla zužitkována JAROSLAVEM FOGLAREM pro vypracování čtenářské soutěže. Čtenáři museli vynaložit velké úsilí, um a důvtip při řešení jejích velmi obtížných deseti úkolů: Složení rozstříhaného dopisu, Objevení ukryté zprávy,  Seřazení tabulí, Doplňování písmen, Značky aztéckých osad, Přechod Jedovaté říčky, Slova všech slov, Přeházená slova, Rozházený obrazec, Alvarez zápasí o svobodu. Podmínky vycházely v 1. až 14. čísle. Soutěže se zúčastnilo přes 7500 čtenářů a redakce mezi ně rozdělila 300 cen. Svou náročnou, zajímavou legendou a velkým ohlasem byla podobna „ALVAREZOVI“ soutěž III. ročníku, nazvaná ZLATÉ ÚDOLÍ, jejímž autorem byl opět JAROSLAV FOGLAR. Měla těchto deset úkolů: Cesta dostavníků, Nečitelný nápis, Hranice pozemků, Osadní kronika, Pracovní pohotovost, Cesta do propasti, Kácení stromů, Zloděj koní, Zlaté údolí navazuje styky, Okresy Zlatého údolí. Úkoly byly zveřejněny v 1.-18. čísle III. ročníku. Řešitelů soutěže bylo  ještě více než u „ALVAREZA“. I v této soutěži bylo rozděleno 300 cen. Všechny tyto soutěže měly u čtenářů velký ohlas, což se například projevilo i tím, že nové kluby si dávaly názvy ALVAREZ, Zlaté údolí apod. 

Zpět