11/INTERMEZZO

10.12.2016 13:28

V roce 1941 začala vycházet v ostravském vydaní deníku ČESKÉ SLOVO stránka SLOVÍČKO, obdoba samostatné přílohy pražského vydání Českého slova. Přinášelo krátkou povídku nebo pověst, hádankářský koutek a hlavně práce čtenářů: básničky, vyprávění, krátké povídky, kresby. Na jaře 1941 objevuje se tu výzva pro čtenářské kluby MLADÉHO HLASATELE ke spolupráci. K této spolupráci se přihlašuje: 29.KMH‘‘Psohlavci‘‘ ze Šenova, dále KMH‘‘Lvíčata‘‘ z Ostravy, ‘‘Veselá trojka‘‘ z Pohořelic u Napajedel, ‘‘Mladí skauti‘‘ z Pustkovce, „Černí kocouři‘‘z Třebovic, ‘‘Veselá čtverka,‘‘ ‘‘Černá orlice,‘‘  ‘‘Hoši činu,‘‘ a další. Ve Slovíčku se objevuje sloupek Zprávy z klubů. Po 15. Květnu 1941, kdy přestává vycházet Mladý Hlasatel, Slovíčko dává klubům z Ostravy a okolí možnost dále spolupracovat aspoň se stránkou pro děti v novinách, když možnost  spolupracovat s časopisem pro mládež padla. A Slovíčku se hlásí dokonce nové kluby ! Zvlášť činným klubem byl bývalý  29.KMH‘‘Psohlavci‘‘, o němž  Slovíčko v srpnu 1941 otisklo pěknou zprávu a pak i fotografii klubu. Kluby posílaly do Slovíčka nejen zprávy, ale také básničky, povídky, hádanky, humor i kresby. Jejich činnost pokračovala po celý rok 1942 a přihlašovaly se i nové kluby. Slovíčko nepřerušuje kontakt s kluby ani v roce 1943. Velmi aktivními se stávají  kluby v Moravské Ostravě-Kunčicích, což dokumentují i četné příspěvky těchto klubů ve Slovíčku na jaře 1943.  Poslední zprávy o klubech přináší  Slovíčko v září 1943. Proč ? Zřejmě proto, že začal vycházet časopis SPRÁVNÝ KLUK, kde se objevily znovu kluby vedené  JAROSLAVEM FOGLAREM- a tak většina existujících ‘‘hlasatelských‘‘ klubů i nově vzniklých navazuje znovu styk se zakladatelem čtenářských klubů.

 

JAROSLAV FOGLAR:

…Práce se čtenářskými kluby Správného Kluka byla krajně nebezpečná, protože redakce časopisu se nacházela přímo ve lví jámě-v budově, kde sídlil SICHERHEITDIENST, složka nadřazená gestapu. A přece-kluby byly vedeny nikoliv v kuratorijním duchu, ale v našem národním, republikánském…

Když byl zrušen i časopis KULÍŠEK, kromě náboženských časopisů nebyl zde jediný  časopis pro mládež. V té době se ustavuje nová proněmecká organizace mládeže, tzv. Kuratorium pro výchovu v Čechách a na Moravě. Pod jeho patronací začal v červenci 1943 vycházet v tiskařských závodech a vydavatelství Globus nový časopis SPRÁVNÝ KLUK, časopis sice s tendencí německou, ale v počátcích měl celou řadu kladů. Usiloval například o získání spolupracovníků z dřívějších dobrých časopisů a mnoho dobrého od těchto časopisů také převzal. Redaktorem časopisu se stal dvacetiletý František Smrček. Časopis byl tištěn jako noviny, tu a tam se objevily červené, zelené nebo modré titulky. Měl 12 stran a vycházel v nákladu 150.000 výtisků  čtrnáctidenně. Titulní stránka vedle obrázku či fotografie obsahovala vždy ‘‘ideový‘‘  článek, jehož autorem zpravidla byl vedoucí redaktor. Druhá stránka byla vyhrazena různým zprávám ze světa, třetí zase zprávám z Kuratoria. Na dvou dalších stránkách následovali povídky, zpočátku psané  známými autory-J. Foglarem, K. Hadrbolcem, J. Drápalou, Jaroslavem Novákem, Mirko Paráčkem, Jar. Stárou, A.Technikem, J. Benešem aj. Další dvoustrana přinášela reportáže ze života mládeže-o pěveckých sborech, kapelách, o učňovském domově, sportovních soutěžích mládeže, zprávy z klubu českých turistů apod., na straně 8 vycházel na pokračování román dr. Karla Bureše Kožený míč a zprávy Správný Kluk hovoří, devátá strana patřila čtenářským kroužkům, desátá sportu-psali sem Maleček o hokeji, Bém o lehké atletice, Sláma o plavání, Paráček o lehké atletice, Hemele o kopané, Dědič o krasobruslení-jedenáctá stránka hádankám (vedl Strýček Tomy-E.Sterzinger) a domácí dílně (J. Novotný). Na poslední stránce pak vycházel kreslený seriál. Časopis ilustroval většinou M. čermák (Bohumír Čermák), autory fotografií ve většině případů byli fotografové Sova a Štochl.

Již od 1. čísla časopis realizuje myšlenku čtenářských klubů v podobě čtenářských kroužků Správného kluka. Jejich vedení svěřuje Jaroslavu Foglarovi, který však do redakce nevstupuje a zůstává pouze mimoredakčním pracovníkem. Vedoucí redaktor ve výzvě k zakládání klubů píše:

‘‘… Správný kluk Vám chce vrátit všechno, co jste měli rádi. Proto jsme pověřili spisovatele  JAROSLAVA FOGLARA, autora románu Hoši od Bobří Řeky, vedením kroužků čtenářů našeho časopisu…‘‘

JAROSLAV FOGLAR K TOMU DODÁVÁ:

‘‘…Byl jsem zavolán k tomu, abych vedl čtenářské kroužky nového časopisu Správný Kluk. Není to pro mne práce nová, vždyť jsem s myšlenkou tvoření čtenářských klubů sám první přišel někdy už před šesti roky a dlouho jsem takovou stránku v jiném časopise  vedl. Jistě mne také většina z vás dobře zná a budeme tedy zde na této stránce spolu rozmlouvat a pracovat tak jako staří kamarádi a tak, jako kdybychom spolu hovořili ústně, u jednoho stolu.‘‘

 

 

Čtenářské kroužky Správného Kluka mají spoustu omezení: nenazývají se kluby, nemají vůbec žádné právo veřejnosti-nemohou nikde uvádět své názvy, nesmějí mít klubovní vlajky ani odznaky, nemají ani legitimace, nemohou o sobě psát do novin, nesmějí si dávat název rychlé šípy a děvčata dokonce nemohou být členkami. Kroužky dostávají od redakce potvrzení o přijetí.

Hned v prvním týdnu přišlo 200 přihlášek !!! Mnoho klubů využilo možnosti znovu spolupracovat se zakladatelem klubů JAROSLAVEM FOGLAREM.

 

PRVNÍ ČTENÁŘSKÉ KROUŽKY SPRÁVNÉHO KLUKA

1. ‘‘Hoši Svornosti‘‘ Milešovice

2. ‘‘Dvojka‘‘  Praha

3. ‘‘Skalní orlové‘‘ Biskupství

4. ‘‘Kamarádi z předměstí‘‘ Brušperk

5. ‘‘Hnědá parta‘‘ Praha XIII

6. ‘‘Veselí hoši‘‘ Šenov na Slezsku

7. ‘‘Státní bojovníci‘‘  Číhalín

8. ‘‘Mládí,vpřed!‘‘ Líně-Sulkov

9. ‘‘Veselá mládež‘‘ Pivín

10. ‘‘Žižkovští jezdci‘‘  Praha XI

 

Mezi čtenářské kroužky SK se přihlašují bývalé kluby Mladého Hlasatele i Kulíška. Tak z hlasatelských klubů to jsou např. ‘‘Hoši od Bobří Řeky‘‘ Lahovice, ‘‘Hoši od Radbuzy‘‘, ‘‘Hoši od kačáku‘‘ z Úhonic, ‘‘V jednotě je síla‘‘ z Českého Brodu aj. Je přihlášen i celý Foglarův oddíl-pražská Dvojka.  Za tři týdny (28.7.1943) je už přihlášeno   645 kroužků, za měsíc (11.8. 1943)   1100 kroužků, v září 1943 je 1600 kroužků a počet vzrůstá  každý den. Za necelého půl roku je 2813 kroužků, v prosinci 1943 počet dosahuje 4000 kroužků a více jak 30 tisíci členy. JAROSLAV FOGLAR řídí kroužky prostřednictvím klubovní stránky, ale také prostřednictvím odpovědí klubům na hlášení. Jelikož  je  mimoredakčním pracovníkem, může kluby ilustrovat podle vlastního uvážení. I když snahou redakce bylo zasahovat do programu čtenářských klubů, nedaří se to. Kluby jsou vedeny ‘‘ve starém duchu hlasatelském‘‘ a také takto pracují. Na četná přání na klubovní stránce otiskovány podmínky 13 bobříků a kluby se intenzivně pouštějí do jejich lovu. JAROSLAVU FOGLAROVI docházejí stovky pěkných hlášení o činnosti v kroužcích. Ožívá dřívější duch a nadšení kroužků, do práce klubů se promítají všechny dřívější náměty z hlasatelských klubovních stránek. Hned v prvních hlášeních se objevují zprávy o nadšení z lovu bobříků. Píší o něm  ČK 47 ‘‘Ochránci přírody‘‘ Suchodol n. Labaem, ČK 78 ‘‘Osada statečných‘‘ Brašov, ČK 479 ‘‘Plzeňská čtyřka‘‘ Plzeň, ČK ‘‘Modrá hvězda‘‘ Valdek, ČK ‘‘Zálesáci‘‘ Kostelec nad Černými lesy a další. Od samého počátku se rozvíjí bohatá sportovní klubovní i meziklubovní činnost. Jsou opět pořádány meziklubovní sportovní turnaje, i když mezi jejich organizátory chybějí někdejší proslulé hlasatelské kluby Ontário, Za cílem vpřed a další. Na jejich místo nastoupily kluby jiné. Kroužky rozvinuly činnost v nejrůznějších oblastech. V jejich hlášeních o činnosti  se objevují četné zajímavé zprávy. ČK ‘‘Ochránci zákona a přírody‘‘ Velké Poříčí:‘‘…Pomáháme ochraňovat lesy, stráně, louky i pole. Odklízíme rozbité láhve a zabraňujeme tak mnohým nehodám. Někteří hoši, když se mluví o užitečnosti, si myslí, že musí být jen veliký čin a marně čekají na velkou příležitost. Nikdo v okolí se ale netopí, nikdo neskáče pod vlak, ani se nikdo nechce dát jinak zachránit. Ale malé příležitosti být užitečným přezírají. Pomoci starým lidem s nákupem, při práci, vzít si na odpolední opatrování malé dítě nějaké zaměstnané mamince, to se jim nezdá být nijak významné a hrdinné. A přece v tom by každý mohl pomoci tak jako my…‘‘

 

ČK 389“Havlíčkovská Jedenáctka“-Nový Bydžov: Jedenáct kamarádů se schází ke svým schůzkám v klubovně.  Klubovna je pěkně vyzdobena, je tu pěkný oznamovatel. Hoši zde mají pěknou knihovnu se zábavnými a poučnými knihami a časopisy. O lékárničku se stará člen, který má uloveného bobříka záchrany. Klub vydává časopis Všehochuť, v němž jsou zprávy o činnosti kroužku, ale i o práci kroužků z okolí.

 

ČK 221“Bobři“ Lahovice: Ve dnech 24.-26.8. 1943 pořádal kroužek závody v lehké atletice-v běhu na 60 m, skoku dalekém a vysokém a ve vrhu koulí-pro chlapce v obci. Všechny účastníky závodů klub odměnil podle výkonů cenami, které zakoupil z klubovních peněz, vydělaných společnou prací členů.

 

ČK “SCARAB“ Nový Bydžov: Kroužek patří mezi největší kroužky vůbec: z původního desetičlenného kroužku se rozrostl na kroužek s 8 odbočkami, a to nejen v Novém Bydžově, ale také na ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINĚ. Vedoucí klubu je učeň ze strojírenského závodu. Klub má útulnou, vkusně zařízenou ústřední klubovnu. Jeho členové se věnují především lehké atletice.  Každé úterý pořádá kroužek v ústřední klubovně „kamarádský večer“, který každý týden připravuje jiná skupina kroužku. Zde vystupuje např. komorní kvarteto, recitují verše apod. V kroužku je rovněž vyhlášena soutěž o nejlepší báseň a povídku.

 

ČK „VĚRNÍ KAMARÁDI“ Praha  uspořádal besídku, které se zúčastnili i rodiče. Program besídky byl zahájen klubovní písničkou, pak následovala hudební čísla, divadelní výstupy a nakonec národní písně. Účastníci se  mohli přesvědčit o dobré práci klubu také zhlédnutím výstavky prací členů klubu: 11 modelů letadel, 7 alb, model stanového tábora, srubu lovce kožešin, světelný telegrafický přístroj, barevná mapa Evropy.

 

1881. ČK “LVÍ SRDCE“ Praha hraje loutkové divadlo, pořádá vycházky do okolí. Při výpravě na naleziště zbytků pravěkého člověka v Šárce nalezli několik úlomků z popelnic. Navštívili také lesník v Košířích, kde si prohlédli starobylé sochy a letohrádek.

První ročník vycházení nového časopisu se chýlil ke konci. Uzavíral se spolu s kalendářním rokem-tedy v prosinci 1943, takže celý ročník měl pouze 13 čísel.  Po celý I. ročník si časopis udržoval poměrně dobrou úroveň a snažil se uplatňovat  co nejvíce dobrého a působivého z dřívějších dob. Proto nebylo ani divu, že se jeho redaktor všemožně pokoušel, aby JAROSLAV FOGLAR sem přivedl i tolik populární RYCHLÉ ŠÍPY. To však  možné nebylo. Rychlé šípy musely zůstat zachovány jako hlasatelské, jako symbol klubu, který po zániku Mladého Hlasatele pracuje ilegálně. Po několikerém naléhání se JAROSLAV FOGLAR uvoluje psát příběh o čtenářském kroužku SPRÁVNÉHO KLUKA, jemuž dává název SVORNÍ GAMBUSÍNI. Vyšlo celkem 11 jeho pokračování a seriál rozpačitě končí v 1.čísle II. ročníku. Souviselo to s událostí, k níž došlo po několika měsíční spolupráci J. Foglara s časopisem: Jeden klub si v hlášení stěžoval, že je „terorizován“ okresním pověřencem KURATORIA. Jaroslav Foglar - v domnění, že jde o starý hlasatelský klub-klubu odpověděl, že nikdo nemá právo  předepisovat, jaká musí být jeho činnost. Vedoucí klubu tímto argumentoval u okresního  pověřence- a ten rozběhl celý kolotoč až do vedení KURATORIA v Praze.  A odtud to šlo do redakce Správného Kluka. Jaroslav Foglar dostává okamžitě „vyhazov“ (i když pouze  jeho externí spolupracovník). Dopisem je mu sděleno, aby do redakce vůbec nechodil a likvidoval  a předal vše telefonicky. Jinak s ním mělo být zahájeno i trestní řízení, ale šťastnou  shodou okolností a pomocí dobrých jedinců na  KURATORIU se vše podařilo nějak ututlat a zahladit, takže JAROSLAV FOGLAR vyvázl se zdravou kůží. To je počátek roku 1944, kdy časopis Správný Kluk vstupuje do II. ročníku. Kuratorium se zřejmě rozhodlo posílit kuratorijní vliv na duch časopisu a provedlo několik výrazných změn.  Od 2. Čísla se zástupcem vedoucího redaktora stává Jindra Toroň, dočasně mizí kreslený seriál, od 5. čísla dochází k reformě kroužků atd. Až do 4. Čísla na stránce čtenářských klubů vychází převážně jen „klubovní pošta“, připravená zřejmě ještě JAROSLAVEM FOGLAREM. V 5. Čísle (vyšlo 8. března 1944) vychází klubovní stránka s novým záhlavím a její obsah zaznamenává zásadní změnu. Postupně jsou dosavadní čtenářské kroužky reformovány: K založení kroužku musí být nejméně 6 chlapců (6. číslo), „čtenářské kroužky“ se mění na „kroužky SK“, je výslovně  zakázáno používat používat označení „klub SK“ , z razítek, dopisů atd. Musí ihned být odstraněno  slovo „čtenářský“ a „klub“ (7. číslo), pak je vyhlášen nový program kroužků  a jejich nová registrace-do 20. Května se musí každý kroužek znovu přihlásit; pokud tak neučiní, bude považován za rozpuštěný (č.8). Řízení klubů se ujímá V. Náprstek.    Redakce vyhlašuje zkoušky o získání označení „vzorný kroužek SK“. I když redakce vyvíjí nemalé úsilí potlačit některé dříve zavedené věci, v dopisech se čtenáři dožadují vysvětlení a volají po  obnovení všeho, na co byli pod Foglarovým vedením zvyklí. Tak  tomu je například u kresleného seriálu, který redakce po Foglarově odchodu zrušila. Jiź v 7. čísle II. ročníku však redakce seriál znovu uvádí a sděluje čtenářům:

“…Když  jsme skončili otiskování kresleného seriálu o Svorných Gambusínech, psali nám skoro v každém dopise čtenáři, abychom v jejich uveřejňování pokračovali nebo abychom uveřejňovali seriál nový. Od dnešního čísla najdete ve SK kreslený seriál o vzniku kroužku „Lví srdce…“  Seriál píše Fr. Smrček a kreslí M. Čermák. Jindy musí redakce reagovat na dotazy, týkající se 13 bobříků: „Jak je to s lovením bobříků ? Několik kroužků nám psalo, mají-li lovit bobříky. Odpovídáme: Nelovte již bobříky. Lovení bobříků bylo připuštěno v době prvního úseku naší činnosti, když program pro kroužky nebyl ještě předpisován. Nyní si všímejte více programu, který pro Vás připravujeme a určujeme…“ (SK č.11, roč. II,31.5.1944). Ve 13. čísle redakce otiskuje  „desatero správných kluků.“ Od 5.7. 1944 (číslo 14) přestává prakticky vycházet klubovní stránka a jak se zdá,“reformované“ kroužky SK zkomírají… Až do konce II. ročníku je klubech jen několik kusých zpráv: Tak v 18. čísle ze 6. Září 1944 je věnováno 13 řádků kroužkům SK-uvítání po prázdninách, v 19.čísle z 20. září je 14 řádková výzva NEUSTÁVEJTE v činnosti, ve 20. čísle z 27. září je několik   několik vzkazů a výzev na poslední stránce, v 21. čísle sloupeček s několika pokyny a ve 23.čísle  a ve 23. čísle pak sloupeček Kamarádům, kteří vytrvali. Tím prakticky vše končí.  Končí i klubovní INTERMEZZO ve Správném Kluku, nadějně začínající, ale záhy neslavně ukončené. Správný kluk začíná ještě i svůj III. ročník, ale v něm již o žádných kroužcích není ani sebemenší zmínka.

Zpět